OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
vobec nesuhlasim s recenziou...nechapem what's this fuzz all about
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Absolutne paradni zalezitost...:)
Prostě instant classic:D
Super shit :-)
Úžasný album, ktorý nemá slabé miesto, majstrštik... Oproti predchádzajúcej radovke je to míľový skok vpred, smekám.
hudobne je to výborné, nemozem kritizovať ale mňa to moc nebavilo
-bez slovního hodnocení-
Emoce, citovy boj
Veľmi dobré, aj tak dám však radšej prednosť Porcupine Tree
Noisy to vystihl opět dokonale. Není třeba dodávat nic - jen bych to v dnešní době genialní (9/10) nahravkou nenazíval, to by muselo bejt nakejch par let mín. 18.1.08 - Tu desku sem podcenil, smekám před ušními boltci Noisyho a zvedám na :
pro me zklamani , cekal jsem daleko vic. samozrejme par veci se na albu mimoradne povedlo, ale zbytek mi lehce irituje, az nasira. presto nadprumer.
-bez slovního hodnocení-
Stačí si poslechnout songy 1,2,3,4 a sem uplně vyždímanej... Možná že dál je to až moc "pohodový" (až teda na 7, to je jak MESHUGGAH podle OCEANSIZE), ele to vůbec nevadí. Super
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.