OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
-bez slovního hodnocení-
zmysel tychto dvoch EP mi aj po rokoch stale unika... tych zopar dobrych songov najdete na dalsich albumoch s logom Avantasia a pocut "titulnu" skladbu v 3 verziach nie je rozhodne nic, po com by ste mali tuzit... bod hore za genialnu Promised Land...
-bez slovního hodnocení-
No toto mu nejak nevyšlo...
Stale netusim, co je na Avantasii take uchvatne...
-bez slovního hodnocení-
už jen z principu a úctě k avantasii je mi to líbí......--the story ain t over je super píseň
"Celkově zbytečná alba (jak už tak většinou EPčka bývají)"...nesouhlasim, ale neva :)... jinak sem slysel ten titulni song a je to teda sila....ubozejsi mrdku aby clovek pohledal...refren me omrzel uz na druhy poslech a jinak je tam uplne hovno :o)... dal bych jeste -1 bod za neuveritelnou nudu na masterech (no krome MDB to byla neuveritelna nuda vsecko :o), ale nula dat bohuzel nejde...skoda
ještě to docela ujde...Lost in Space holt pustím jen jednou :)
Tak předně - vydat naráz dvě EP o délce zvící téměř jednoho normálního alba a s použitým materiálem, mi příjde jako nesmysl anebo setsakra vypočítavý kalkul. Stačilo by 1 EP pouze s částí použitého materiálu a šel bych s hodnocením nahoru. Klasické rozdělení skladeb do tří kategorií: 1) Vynikající - Lost In Space (proč ale sakra 3x?), The Story Ain´t Over a Scary Eyes. 2) Průměr - Another Angel Down, Return To Avantasia, Promised Land. 3) Zbytečné - obě cover verze (už je použili Helloween a Freedom Call a lépe) a především úděsný shit Ride The Sky!!!!
Moc mě to nevzalo, snad ještě tak Lande v "Another Angel Down" a hodně příjemně překvapil i Bob Catley v "The Story Ain´t Over“.
-bez slovního hodnocení-
Mne sa to lubi...
Zbytečná komerční záležitost.
Celkově zbytečná alba (jak už tak většinou EPčka bývají). Titulní skladba je na regulérním albu, stejně tak celkem nadprůměrná Another Angel Down, předělávky jsou celkem o ničem a ze zbytku vyniká (ovšem o to víc) parádní skladba The Story Ain't Over, která vyvolává zářivého ducha Meat Loaf či Magnum. Takže jen díky této skladbě tak vysoké hodnocení :-)
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.