Morbo
7 / 10
Dost dobře nevím, jakej postoj k tomu zaujmout. Na jednu stranu obdivuju Arjenovu obrovskou profesionalitu a musím smeknout před jeho variantou "slabšího stagnujícího alba v diskografii". Z každého momentu jsou na hony cítit letité zkušenosti, zkušená skladatelská i aranžérská ruka a uvážená organizace (všeho - textů, vývoje příběhu a zejména volby a rozvržení pěveckých rolí). Jestli si má slabší album v diskografii udržet důstojnost, musí vypadat nějak takhle.
Na druhé straně je ovšem triviální problém - na hodně místech mě to prostě nebaví a mám pocit, že poslouchám takový slabší výcuc Equationu, na který je naroubován vesmírný nádech většiny ostatních alb AYREON. Ta chladná rutinérskost tu prostě je. Je maximálně profesionální a dotažená do uplného konce, ale je to prostě rutina. Žádné Equationovské srazení na zadnici se tentokrát nekoná ani náhodou.
Na jednu stranu je 01011001 velmi podobné Equationu (zvuk, melodika, aranže), na druhou stranu je tak trochu jeho pravý opak. Tak, jak minule brala dech hudební složka a klenutému monolitu vypiplané muziky dodávaly pěvecké hvězdy už jen konečný lesk, tak zde všechno stojí a padá na zpěvech a hudební složka plní jakousi nenápadnou doprovodnou výplň a ničím nezaujme a to bohužel ani v instrumentálních pasážích (které jsou často zbytečně dlouhé a pokud již Arjena znáte - a stačí jen z jednoho alba AYREON - velmi neinvenční).
A teď konečně nějaké chvály - když říkám, že album stojí a padá na zpěvech, tak tím myslím, že tentokrát Arjen sestavil skutečně vražedný tým a po pěvecké stránce se mi zdá novinka jako to nejsilnější, co Arjen kdy vypustil do světa. Každý ze zůčastněných plní svou roli dokonale a podává 150%ní výkon a je zábavné (při notné míře sarkasmu nutno podotknout, že dost možná jediné zábavné) sledovat čistě jen vokální linky a způsob, jakým každá zůčastněná star přetahuje svým projevem daný moment na svou stranu a zároveň dodává celku přesně to, co se od jeho role očekává. Rád bych vyzdvihnul hlavně vražedné komando Lande-Jansen, za jehož objevení Arjenovi tleskám a kvituji s povědkem, jak efektivně s ním pracuje. Zejména jejich první výstup v "Liquid Eternity" pálí na prach vše v dosahu a vyvolává skoro až bolestivé mrazení po celém těle. Neskutečné. Úchvatný výkon podává také Magali Luyten v hitovce "Ride The Comet" - zbraň hromadného ničení v hrdle, na kterou je zbrojní pas málo.
Arjen tímhle albem dokázal, že vyloženě špatné album pod vysačkou AYREON nejspíš nikdy nevyjde, neboť toto přešlápnutí na místě by mohli mnozí závidět. Kdyby se tentokrát nesnažil křečovitě dostát tradiční dvoudiskové dělky, mohlo to být dokonalé.