OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
-bez slovního hodnocení-
Jak já ty Origin miluju! Antithesis není tak neuvěřitelně nezastavitelná hradba ničící vše ostatní a nepolevující ani na zlomek sekundy. O to je ale čitelnější (i díky zvuku) a pro mnohé posluchače možná stravitelnější. Origin předvádějí nefalšovanou hudební evoluci. Jestliže se tahle bestie v minulosti na nic neohlížela a zběsile vraždila a ničila vše, co ji přišlo pod ruku, pak tentokrát už začíná přeci jen trochu přemýšlet a zjišťuže, že vymítit všechno živé se dá z mnoha úhlů za pomoci mnoha a mnoha zbraní. mnohem více využívá terénu, dokáže i zpomalit a číhat, aby poté stejně zběsile jako v minulosti zaútočila neomylně do vašich zad. Činí tak s větší grácií a vlastně i s větším potěšením a zdravým sebevědomím vědoma si své vyjímečnosti. Je pro mne zhola nemožné říci zda je novinka Antithesis lepší či horší než předešlá tvorba. Origin jsou v jistém slova smyslu stále stejně dokonalí a nedostižní, pouze se jako vše, co žije, vyvíjejí. Všem, kdo kdy nazvali tuto kapelu monotónním prasopalem, těm všem je určena tato antiteze. Bravo... Normálně bych asi neváhal s 10-kou, ale zrovna v tuto kapelu chovám velikou důvěru a věřím, že v budoucnu nabídnou něco, co už jiné než absolutní hodnocení jednoduše nepřipustí. Budu čekat a krýt si záda.
The Aftermath 10/10 Wrath of Vishnu 10/10 Antithesis 10/10 I am become death. The destroyer of worlds.
-bez slovního hodnocení-
Paráda, deska sice tolik neválcuje jako minulé záseky, ale o to více je komplexnější, což kvituji s povděkem. Zatím si nejsem jist, jestli se mi líbí více než Echoes..časem možná ještě zvýším.
-bez slovního hodnocení-
Že by (brutal) death metal chytal ´druhý dech´ ?!? Fakt výborná a namakaná deska.
-bez slovního hodnocení-
Vyborne, predevsim "Wrath of Vishnu" a titulni
-bez slovního hodnocení-
Tento rok to zatiaľ s death metalom vyzerá naozaj super.Vedel som že ORIGIN nesklamú a s prehľadom nahrajú výbornú dosku.
parada
Nářezovej death metal - trošku mi přijde, že zpěv je jaksi "zahuhlanej" - méně slyšitelnej, ale nejspíš to byl asi účel, aby lépe vynikla instrumentální stránka alba - ta je fakt úžasná. A mě to takhle vyhovuje naprosto.
U tejto kapely sa pokus o miernu inováciu vydaril.
"Antithesis" je pro mě album o něco méně natlakované, než je u ORIGIN zvykem. Částečně je to dáno faktem, že se valnou většinu času preluduje ve výškách a "sóla" často nahrazují ústřední riffy. Ale hlavně je to dáno produkcí alba. Souhlasím s Reaperem, že čistota průzračnost je pro uber-technické blázny nesmírně důležitá, ale.... Za jakou cenu? Tohle už je podle mě o malý krůček za tou hranicí, kam je záhodno ještě jít. Album je kvůli zvuku malé, neprůbojné a nezní nářezově prakticky nikde. Bicí jen zlehka lechtají, zvuk netlačí. Jako celek jde ale rozhodně o výbornou práci s osobitým rukopisem.
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.