OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
pacilo sa
Skvělá Blanchettová, sem tam nějaká hláška, jinak myšlenkově silně vykastrovaný akční videoklip s naprosto retardovaným závěrem. K Indymu jinak nechovám žádné antipatie krom toho, že je to prostě další z uměle vytvořených kultů.
na puvodni trilogii jsem vyrostl, ale tohle me dost zklamalo...dal bych z nostalgie sedmicku nebyt uplne ujetych a pro me trapnych scen jako jonesuv syn coby tarzan skakajici po lianach...nastesti nektere dalsi momenty jsou o neco vydarenejsi, ovsem uplny zaver to pro me definitivne pohrbil....celkove mi u tohoto filmu chybela jakasi nepopsatelna atmosfera tech starych dilu a proste jsem se u toho tak nebavil jako driv...takze zklamani
Klobouk a bic byl.. tak nemam velice co resit.
Že tentokrát jde o ítýho, s tím jsem problém měl a mám pořád. I když je pravda, že tohle řešení má logiku. Mimozemšťané byli páteří mystiky padesátých let. („Zpátky do budoucnosti I“: Marty proletí časem, rozbourá s autem stodolu u farmy někde v padesátých letech, farmářská rodinka vyleze – no, a ovšem, i oni vidí mimozemšťana). A snad se nad tohle povznesu. Ale příběh jako takový je neslaný, nemastný, postava Indiana J. tak nějak nevýrazná, spoluhráči tentokrát relativně mizerní. Syn i partnerka jsou postradatelní. Co jsem jen četl o roli C. Blanchet v tomto filmu – no ale ve všech dřívějších dílech byli „záporňáci“ lidštější a zapamatovatelnější. Hlavně se všechny ty scény slepí a není tam žádný pevný bod, kterého by se člověk chytil, prostě nic, co by vyrazilo dech, zdvihlo diváka vysoko nad posledních pět minut… Já nevím, průšvih to rozhodně není, jako řemeslo je to zvládlé dobře. Jen rozpaky skrývám těžko, ale otázka je, jestli „čtyřka“ vůbec mohla být jiná. A otázka taky pak je, jestli takováto pokračování vůbec točit.
Nikdy jsem nepatřil k velkým milovníkům a obdivovatelům tohoto archeologa v klobouku, ale vždy šlo o příjemnou podívanou, na které mě však vždycky iritovaly technické kraviny (např. v podobě obrovitánského německého tanku v poušti či německého letadla vypadajícího jako létající talíř). Nový film zcela navázal tam, kde jeho předchůdci skončili. Poměrně se mi líbil, až na příliš dlouhou honičku v džungli a odlet létajícího talíře na závěr (to už na mě bylo trochu moc). Z herců se mi svým výkonem (nejen výkonem) nejvíce zaujala Cate Blanchett. Zkrátka a dobře klasická hollywoodská podívaná!
-bez slovního hodnocení-
Ale jo, povedlo se. Vrchol jsou podle mě akční scény, které mají ten správný švih a šmrnc a to i přesto, že nijak nezakrývají Harrisonovo (a potažmo tudíž i Indianovo) stáří - ba ho dokonce i zdůrazňují. Výborný je samozřejmě Harrison Ford a jeho hlavní hrdina, včetně všeho, co mu tentokrát tvůrci přisoudili. Na nic si nehraje. Je to prostě stařík, vysloužilý hrdina, ve kterém ta jiskra ale stále je. Po celý film jsem mu věřil první a poslední. Trochu otazník mi ale visí nad dějem. Celkově musím říct, že v druhé půli mi několikrát spokojený úsměv lehonce mrznul na rtech. Na mě to bylo možná až trošičku moc crazy. Celkově zdařilé. Ostudu kultovní trilogii to rozhodně nedělá.
Ani nevím co jsem od nového Indyho očekával, když jsem vstupoval do kina, ale už úvodní zcénu jsem hltal jako malej kluk. Harrison Ford stále umí a jeho vtípky pořád fungují, kupodivu nevadil ani Shia LaBeouf jako napomádovaný frajírek. Jediná Karen Allen mně přišla jako trochu zbytečná postava. Jedna akce střídá druhou, přesně jako ve starší trilogii, přesto by možná bylo záhodno místy zvolnit ve prospěch děje. Trochu překvapivě také nový Indy na stará kolena obsahuje několik scén, které se trochu vymykají zdravému rozumu (ano, je řeč hlavně o ledničce a vodopádech) nicméně i ty pobaví, i když posouvají film zase o trochu blíže absurditě. Celkově jsem byl navýsost spokojen a nebýt podivného finále, se kterým to rejžové už přece jen přepískli, bylo by to za 10!
Nebýt nesmyslně protažené stupidní scény v džungli, bylo by to za devět (a možná ještě výš).
Myslim si, že novýho Indyho zachránil fakt, že je Indy:o) Ani předchozí tři díly si nehrály na intelektuální zábavu a jednoduše bavili. A když člověk zapomene na to že existuje něco jako fyzika a vykašle se na hledání logických souvislostí, tak je Křišťálová lebka slušná jízda. Ale kdyby tam místo Forda bičoval někdo jinej, bylo by to sotva na průměr.
Nevím proč bych měl v tomhle filmu hledat nějaké zápory, šel sem do kina na Indiho a toho sem dostal měrou vrchovatou, nic jinýho sem ani nečekal. ... \m/
-bez slovního hodnocení-
Nikdy jsem nebyl fanda tohohle chlapka s kloboukem. Uznavam, ze to patri mezi klasiku, ale holt me to nikdy moc neoslovilo. Na tenhle film jsem se ale do kina vydal.. Hmm uz od zacatku bude vsem jasne, ze to tocil Spielberg, jelikoz o efekty neni nouze (chvilemi jich je az prehnane). Pote jsem zahledl par "vypujcenych" filmarskych kousku, napr. z mumie. Ford zahral svou roli vyborne, to je bez debat (udajne nemel doublera ani v tech ostrejsich scenach). Film je to nadprumerny, musel stat hodne dolaru, coz je u Spielberga zcela typicke.. Pro fanousky jasna volba, i kdyz mozna budou mirne zklamani nepatrnym upadkem od puvodnich dilu....
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.