OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Docela mě tahle kapela překvapila...
Po dlhom case nieco nevtierave a vyborne zaroven.
Nahrávku vystihuje poslední odstavec Manatarovy recenze dokonale. Není prvoplánová. To je to, co tuhle desku hodně vytahuje k vyššímu hodnocení. Já se k ní totiž budu rád vracet a proto za nějakou tu stovečku určitě stojí. Vokál nebude sedět každému, na druhou stranu má chlapík za mikrofonem slušný rozsah a v ranku daného žánru umí s hlasem velice dobře pracovat. Vytáhnul bych taky nenásilné a chytré změny v tóninách, což se podepisuje na náladovosti In the Shadows Lost From the Brave.
Já bych to rozhodně neviděl tak negativně jako Girg, neboť se jedná o poměrně svěží power metalovou nahrávku s reminiscencí spíše než na Helloween, tak na Nocturnal Rites. Album obsahuje příjemné melodie, podladěné kytary a zpěvákův hlas také zcela zapadá do daného žánru. Jedná se o lepší průměr a vzhledem k tomu, že jde o první nahrávku kapely, tak je to vskutku dobrý počin. Nejlepší věci na albu: titulní, No Mans Land a Black Symphony.
Nevím proč, ale na základě zdejší recenze jsem si to vyslechl. Tedy ta loď na obalu mě fakt vylekala, ale rozhodl jsem se, že budu statečnej, protože co mě nezabije, to mě posílí. No, a asi je to tak. Každopádně to není neumětelské, všechno je tam tak, jak má být, člověka to neurazí. I by se o tom dalo mluvit v dobrém, sóla jsou poctivá, zpěv dobrý, melodie poslouchatelné. Jenom: k čemu to všecko je?!!! Tohle je tak provařený žánr, že není snadné nějak se tím probrat. A člověk aby vlastní jazyk překousl, než to tak nějak rozkryje. Pořád mi uniká, k čemu tihleti další (z mnoha dalších) Helloween jsou (vlastně mi tak nějak uniká, k čemu dnes jsou i ti docela první a originální, ale to je druhá věc), a až je to škoda. Protože nahrávka je na takové úrovni, že by se i dalo něčeho dosáhnout. Jenom by to muselo být všechno jinak. Jinak. Úplně, úplně jinak. (Nezabilo. Neposílilo. Ta loďka proplula kolem, a to právě tak, jak je vidět na obrázku. Tiše, téměř nepovšimnuta.)
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.