THE CURE - Songs Of A Lost World
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Po režisérově rychlém a ohromujícím vrcholu (2006) musí někdy (2008) zákonitě přijít i pád.
-bez slovního hodnocení-
Vzhledem k tomu, že už jsem věděl do čeho jdu, což jsem u jedničky (tu bych tenkrát pěkně sejmul, neboť nemám rád většinu zfilmovaných komiksů) nevěděl, tak musím film označit za dobrou zábavu s některými hluššími momenty (především v milostné oblasti).
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Moc příjemná oddychovka která pro mě přece jenom ztrácí zvláštní kouzlo jedničky...
nádherně zpracovaná sračka - z ústřední dvojice se mně chce blejt, jejich rádoby hahaha štengrování a nebýt těch roztodivných příšerek, dal bych mnohem míň...
Zhruba stejně nudný jako jednička (navíc příliš předvídatelný - např. jak bude probíhat finále jsem se v podstatě dozvěděl s první kapkou krve sestry hlavního "padoucha"). Snad si toho Hobita Jackson ohlídá …
Po všech těch úžasnejch nadupanejch trailerech a fotkach trochu zklamani...Ne teda po vizuelni stránce, tady to byla parada a diky bohu jsem natom byl v kině takže jsem si mohl všechny efekty užít dosyta, ale... Některé scény a příběh poněkud pokulhávaly... Bohužel jsem čekal překonání prvního dílu, ale u mě se nic takovýho nekonalo... Jinak hezká oddechová podívaná!
Semtam nějakej ten hluchej moment, ale celkově vzato velmi zábavná oddechová podívaná s kopou akce i legrace a vynikajícím "záporákem".
ano slušná oddychovka, ale ne moc můj šálek kávy
-bez slovního hodnocení-
Popiči oddychovka, kopec príšer a efektov. Mne osobne na tento žáner bohate stačí.
Vynikajici tri ctvrtiny, bohuzel to na konci onekud spadlo na hubu. Presto, verny povesti fanouska volam - super! Ted by mohli jeste strihnout Conqueror Worm (SSmani proste v Hellboyovi musi mit svoje misto!) a nejak to zakoncit, a budu spokojen maximalne.
Možno až nadkriticky vysoký počet vtipných hlášok, a to nielen z úst Rona Perlmana. K záveru filmu som mal pocit, že sa film presunul z roviny vydarenej mestskej dark fantasy do oblasti, v ktorej vládnu kung-fu snímky Hongkonskej proveniencie. Niektoré pasáže súboja červeného sympaťáka s Nuadom pôsobili až príliš prearanžovane. Trocha naprázdno vyznela i postava Nuadovej dvojičky elfskej princezny Nualy... škoda potenciál tam bol. Torrova imaginácia sa opäť prejavila, no musím sa priznať, že na rozdiel od civilnejšie pôsobiaceho Faunovho labyrintu ma už natoľko neprekvapila. Nasilu vtlačeným dojmom pôsobil motív záchrany dieťaťa. No napriek všetkému som odchádzal z kina spokojný, Guillermo ma týmto pokračovaním nesklamal, dokonca by som povedal, že dvojka bola predsa len o niečo vydarenejšia.
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.