THE CROWN - Crown of Thorns
Možná už to není jako kdysi, ale stále to téhle švédské partě šlape. Death metal se slušnou energií a dostatkem proměnlivosti. Vlastně je to taková pocta starým časům.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
zatraceně dobrej bigbít
Ale jo, jde to.
Tomuhle dávat deset??? Vždyť je to o ničem....chlapci sice umí hrát, ale k poslouchání to moc není......
-bez slovního hodnocení-
Vy jste se asi všichni zbláznili, ne? Vždyť je to nuda! (Focus mám ještě rád, ale tohle je moc) Pryč s kultem a otevřít oči!
Moc jsem se ani nemusel rozmýšlet, jediný co se dá vytknout je snad stopáž.
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
I was focused on cynical trace in air
Chlapi navrat peknej hudby a ten hlas tam sedí ako prdel na serbel.Vyborne!
Jak je možné, že hlasuju až teď?!?!
-bez slovního hodnocení-
Áno, tento návrat rozhodne zmysel mal. Focus síce ostal neprekonaný, ale aj tak je to sakra dobré. Až na tie občasné teplé vokály. Tie sa sem naozaj nehodia
-bez slovního hodnocení-
Možná už to není jako kdysi, ale stále to téhle švédské partě šlape. Death metal se slušnou energií a dostatkem proměnlivosti. Vlastně je to taková pocta starým časům.
Těžká a zároveň křehká věc, nejtemnější v diskografii bych řekl. Zpěvnost (i na poměry rapu či hip hopu) je pryč, hravost se slovy zůstala, ale vyprávějí se spíše příběhy. Dominuje důrazný Sifonův vokál, Milesa poněkud upozaděna. Ovšem skvělé jako dycky.
Výborný retro hevík s chytľavými nápadmi a estetikou dua nápodobnou súčasným DARKTHRONE. Album pre všetkých, ktorých sklamalo smerovanie GHOST po debute.
Někdejší výrazná naděje hodonínského metalu otočila kormidlo a začala hrát pop. Prý dark, v temných klipech se míhají dívky jen mírně oděnější než Bianca Censori a evidentně se hledá díra na trhu v oblasti elevator music. To je zrada, napsal jsem.
Tuomas Saukkonen se svou náladovou variací na finskou zimu opět nešlápl úplně vedle. Má to svou specifickou atmosféru, jen vokál stále jaksi nevýrazně plochý. Na působivější album "Waves" (2020) to nemá, ale i tak celkem příjemné.
Finská zpěvačka Rioghan Darcy na druhém albu svého projektu pokračuje v mnohotvárné rock/metalové alternativě, kde dokáže kombinovat poprockové melodie s vyhrocenou progresí i emotivní gothicou. Hodně náladové a návykové album.
Štve vás, že Neige je moc zasněný a Herbst zase rozněžnělá bábovka? Zkuste ALIÉNATION a zavzpomínejte si na staré ALCEST, LANTLÔS, FEN a nebo AMESOEURS. Němci se věnují tradičním post-BM / shoegaze recepturám, ale občas se dotknou i melancholického DSBM.