OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
-bez slovního hodnocení-
Začnu o CD pozitivně:Velmi dobrý zpěv,zajímavé texty, dobrý zvuk,dobrá produkce. Ale negativ je tady bohužel daleko víc: Na sílu jsou do songů vtlačené melo refrény podle jednoho mustru (navíc nejsou vůbec chytlavé,jako u švédských kapel),naprostá sterilita a neosobnost nahrávky,podtržená nevýraznými kytarami a bicími. Kapela má,v podobě opravdu výborného zpěváka Howarda,velký bonus,bohužel Howard musel zpívat na tomhle svém posledním albu s kapelou,opravdu podprůměrně složený a plytký materiál.Nejhorší album KE.
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Pro mě osobně částečné zklamání.Oproti předchozím počinům toto album prostě "nefunguje". KSE se jakoby zastavili napůl cesty mezi opakováním zaběhlých postupů a zkoušením nových "popovějších" věcí. Škoda přebasovaného zvuku kytar, který má při palm muttingu tendenci rozervat repráky.
Od hitama nabitého alba Alive Or Just Breathin mají jejich další alba pozvolna klesající tendenci a tohle v tom vesele pokračuje.
-bez slovního hodnocení-
Nikdy jsem si nemyslel, že se zrovna od téhle party dočkám desky, kterou budu muset trochu více naposlouchat, abych rozpoznal její kvality. Žádné zklamání se nekoná, opět naprostá špica. S recenzí se zcela ztotožňuju. Dám jen o půl bodu navíc za duhovou kytárku v bonusu In A Dead World:-)
-bez slovního hodnocení-
Trochu nadhodnocujem, ale toto cd sa mi pači viac ako iné veci z tohto žánru. Kapela boduje po As Daylight dies u mňa aj týmto albumom.
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Na novinku mojich oblíbenců KE jsem se taky moc těšil a zklámání to je. Podle mě měla kapela příjit s něčím novým, byl čas na malou změnu. Jejich styl měli trošku posunout. Věřil jsem že lišák Adam Dutkiewicz zase něco vykouzlí. Takhle to je Daylight Dies v bečkovější kvalitě. Prostě co se nevešlo minule, šup tady. Několik dobrých skladeb tam určitě je(Lost,Reckoring,The forgotten, A light in a darkened world), ale nic co bychom kdysi neměli a navíc to bývávalo zajímavější. Zvuk je naprosto stejně suchý a měkký jako na Daylight Dies. Proč trošku nepřitvrdit či jinak nazvučit nástroje? Kapela jako by se bála něco změnit a vsadila na jistotu. Hodně lídi co jsem četl vsadilo na první poslech a hned nasadila desce přívlastek propadák roku, nuda a dále se k desce nevraceli. To je možná chyba, protože zajímavé nápady tam jsou, ale pouze zajímavé, nikoliv perfektní či strhující jak to bývalo kdysi. Je pravda, že v žánru je to snad nadprůměr, ale od KE jsem čekal víc.
vsetko co som mal rad na KsE je uz asi nenavratne prec :( ale aj tak by som to z tymto albumom nevidel az thak zle, ma par dobrych momentov..ktore sa vsak kvoli vlezlejsim refrenom a melodickym linkam veeeeeeeeeeelmi rychlo opocuva :) doteraz bola kapela KsE jedina metalocorova kapela ktoru som pocuval :) a odteraz uz nie je ziadna :) pre tych ktory maju radi pop-metal vrelo odporucam :) -------------------------------------------------------- po case pridavam 0.5 bodika ktory si tento album zasluzi...
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.