OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
technicky perfektné ale dejovo priemerné
-bez slovního hodnocení-
Tak tu budem nekompromisný.............
-bez slovního hodnocení-
Technicky dokonale provedený snímek, kde obsah pokulhává za dokonalou formou. Film měl předpoklady pro to být mnohem lepším. Panáčci mi strašně připomínali mravence od Ondřeje Sekory. :)
Těch cca 90 minut jsem se rozhodně nenudil a vcelku příjemně pobavil. Film je takové šup sem, šup tam a v hlavě nic nenechat. Přesto to bylo solidní.
okrem vizualu nie prilis zaujimave... a koniec fakt divny.
vizuálně nádhera, zbytek tak nějak pokulhává
Mám rád postapokalyptické filmy a vůbec podobnou tématiku, ale tady opravdu něco chybělo, jak se mnozí zmiňují.Scénář není zrovna super, namluvení hlavní postavy sladkým hlasem Elijah Wooda se mně taky nezamlouvalo a k tomu nemálo klišé (jeden hrdina všechno zachrání, jiskra mezi ním a "sedmičkou", naopak tvrďák a cynik "jednička" nakonec zjihne atd.). Toho všeho je strašná škoda. Kdyby to bylo celé temné a pochmurné bez happyendu, bylo by to mnohem lepší, originálnější a svěží. Takhle je to jenom několikrát pomleté filmové zrno zabalené do slušivého vizuálního kabátku.
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.