PRVNÍ HOŘE - Achtung, Sultan!
MInule jsem zase kecal. Tohle je totiž další dokonalá deska tohoto úžasného tělesa. Radost tohle poslouchat. Už zas.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
-bez slovního hodnocení-
nuz ked sa tradicne metalove kapely v 90s snazili ist s dobou, bohvie ako to vacsinou nedopadlo... Accept to ustali vcelku so ctou, i ked po tretej skladbe sa to teda riadne leje dohromady... ak by rozvrhli tri posledne songy pomedzi predoslych dvanast, bolo by to dramaturgicky urcite zaujimavejsie... a ani ta stopaz tomu velmi nepomaha...
Kvalitní album, jistě poslouchatelnější než předchůdce.
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Zamračená obloha nad areálem podniku Sběrné suroviny vyvolává specifické nálady.
toto album je už druhý experiment v historii Accept,a podle mě se vydařil víc než ten předchozí. Albu rozhodně prospívá syrovější a tvrdší nazvučení kytar, ty drhnou jak struhadlo, což je jedině dobře - Accept a agrese to jde vždy dohromady. Jako minus se dá považovat určitě délka alba, zkrátit to pod hodinu by určitě mělo smysl, navíc některé pasáže by se nemusely opakovat. Jako vrcholy považuju Sodom&Gomorra, kde je ten kytarový RIFF prostě drsný a syrový jak flákota masa. Navíc se často mění tempo skladby, takže ani nenudí,taky díky klasicky skvělému zakomponování klasiky (tentokrát Chačaturjan). Taky pomalu se rozjíždějící riffy What else mě dostávají. Moje Metal heart vždy zaplesá :) V závěru výtečná balada Writing on the wall, kde se mimo hudby povedl i text. Metafory destrukce Země jsou smutně pravdivé: We turned on mother nature Stabbed her deep in a back We ripped out her lungs - poisoned her veins Internal acid attack... I dvě instrumentálky oceňuji. Po tom nářezu jsou příjemným zpestřením. Takže suma sumárum? Přidávám navíc bod za kvalitní texty,které mají většinou vysokou úroveň a věnují se pro metalové končiny tolik neznámým tématům.
-bez slovního hodnocení-
To album je tříštivé jako prase. Rozhodně není zlé, jenom si myslím, že nemělo být tak dlouhé, protože ke konci už je to celkem vata. Nicméně ty adaptace klasické hudby jsou super. Ale šlo ze strany Accept o odvážný krok. Ale škoda té délky.
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Tak zpočátku jsem toto album chtěl pěkně strhat, což v konečném důsledku hodlám i nadále, ale ne tolik. Podle mě se jedná o další slepou uličku - albu totiž chybí jedna z hlavních devíz Acceptů, a to melodická sóla a vyhrávky a gradované refrény. Těchto ingrediencí je na Death Row jako šafránu, protože album jede pořád ve středním tempu a obsahuje vesměs pouze drhnutí riffů, čímž vyvolává dojem monotónnosti a spolu s se svou délkou samozřejmě pocit nudy. Sice jsem dalšími a dalšími poslechy odhaloval různé menší vychytávky, ale v konečném důsledku jsem čekal mnohem více. Z riffovaček jsou nejlepší Dead On! a Like A Loaded Gun a z Eat The Heat upravená Generation Clash. Album v mých uších zachraňuje až závěrečná balada Writing On The Wall a zejména 2 nádherné instrumentálky Drifting Apart a Pomp And Circumstance - za ty bod navíc. Vcelku druhé nejhorší album (společně s jejich debutem) po Eat The Heat (bráno chronologicky v jejich diskografii, resp. Predator a Blood Of The Nations jsem neslyšel).
Ja vidím album podobne ako Majto, v príspevku predo mnou. Album ie iný( o dosť iný) ako predchádzajúce , ale mne sa táto poloha skupiny páči. Má to grády a šťavnaté, výživné gitary , to ja môžem. Pripájam sa k Majtovi- 9 bodov.
MInule jsem zase kecal. Tohle je totiž další dokonalá deska tohoto úžasného tělesa. Radost tohle poslouchat. Už zas.
Trochu prog rock/metalová exhibice. Toho tydlikání a hračičkování je místy opravdu hodně. Ale tito Švédové umí i příjemné melodie a přirozeně plynoucí pasáže, takže jim to předvádění odpustím. Ostatně, když na to mají, tak proč se trochu nepředvést, že?
Žijeme ve zlatých časech českého thrash metalu! Takové období hojnosti prostě nepamatujeme. Kapely na nás chrlí v horším případě dobré, v tom lepším (i v tomto) desky výborné a my si čvachtáme jako ten pověstný manža. Více v recenzi, teď si třepu palicí.
Švédské duo se na svém dalším albu ještě více vzdálilo postrockovým kořenům a dá se tedy tvrdit, že jejich hudba odplavala do specifické formy indie rocku, který se opírá o robustní kostru shoegaze. Opět slušné album.
Další švédský power metal, kterému vlastně nelze nic vytknout. Dobří zkušení muzikanti, kvalitní produkce a chytlavé melodie. Komponování dle osvědčeného mustru, přesto to dokáže zabavit. Dám tomu ještě pár poslechů a poté zapomenu, že to kdy existovalo.
Nepřístupná a temná blackmetalová deska, která spolu s disonantní nervozitou nabízí i death/doomové nálady. Dostat se tomu pod kůži není snadné, ale odměnou je lavina emocí. Střídmá stopáž navíc ukončí ta "muka" dříve, než by to člověku urvalo hlavu.
Sofistikovaně maluje, točí vtipné filmy, v MORTAL CABINET zanechal výraznou stopu, ze Slavíka ho vyhodili, páč jeho světem je hardcore rap. A je z Rumburku, což leccos vysvětluje! Když šel pro talent, Marty si nabral hrstě. Zase ho ukázal, zpíčenec jeden.