OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Předchozí dvě alba Epiky považuji za dost nudná - především naprosto sterilní Divine Conspiracy - ale tímto kouskem se Epica zase vrátila na správnou cestu. Oproti předchozímu albu mnohem, ale mnohem barvitější a nápaditější, poznat je zejména změna na postu hlavního kytaristy a bubeníka. Tyto dvě personální obměny Epice opravdu velice propěly. Škoda trochu zbytečné stopáže, slabších míst je docela dost, zejména ve druhé polovině (vyhodit aspoň Burn to a cinder a Deconstruct, hodnotil bych minimálně o bod více), kvůli tomu mám problém doposlouchat desku jako celek. 73 minut, to je prostě příliš, těch 55 minut debutu bylo akorát...
-bez slovního hodnocení-
Epica sa tymto albumom skutocne predviedla. Postupne sa dokazali vypracovat z vyslovene podpriemernej a smiesnej kapely na jednu z celnych kapiel symfo-metalu. Urcite su lepsi nez ultra nudny Therion a trapny Rhapsody.
celkom solídny album dobre sa počúva
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Moc dobrý album, taky mě nepřestává bavit
nuž tak aspon som sa pobavil :-)
Dle mého názoru povedená deska. Mezi slabší momenty patří hlavne Semblance of Liberty a Deconstruct.
A mě to zase nějak ne a ne přestat bavit. Což je s podivem, protože jsem touhle kapelou donedávna celkem silně pohrdal a starší desky nemůžu ani slyšet. 14.6.2010: Mám potíže tomu sám uvěřit, ale zvyšuju hodnocení ještě o půl bodu. Zkoušel jsem mimochodem dát znovu šanci jejich starší tvorbě a pořád to nejde. Universe je ale vážně bomba.
Tohle mě nějak ne a ne začít bavit. Něco zásadního tomu chybí (asi melodie, které by mě zaujaly). Průměr.
-bez slovního hodnocení-
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.