OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Kapelu Manowar som si obľúbil práve na základe tohto albumu. Možno som jediný, ale toto album považujem za najvydarenejšie v celej ich kariére. Po tom, čo som vyhodil nudnú skladbu Nessum Dorma a poprehadzoval poradie piesní, dostalo sa mi jedno krásne album, ktoré s chuťou počúvam. Manowar majú v sebe také zvláštne fluidum, ktoré u iných kapiel nenachádzam. Perfektne vedia spojiť orchester s klávesami a zvonmi (Valhalla) a navodiť tak jedinečnú stredovekú atmosféru. Úchvatná je skladba Call To Arms, ktorá je nabitá energiou a skvelou melódiou a rovnako aj titulná Warriors Of The World. To je snáď najlepšia skladba akú kedy Manowar natočili. Perfektne šlape v strednom tempe a mohutný refrén to do vás buší magickou silou. Nádherná je aj balada Sword in the Wind s ohromným textom a čarokrásnou melódiou. Ďalšia nesmrteľná skladba po vzore Courage, Master Of The Wind, či The Crown and the Ring. Veľmi sa mi páčia aj nemetalové skladby typu Fight For Freedom, či An American Trilogy, ktoré dokazujú, že Manowar nie sú uzavretí v rámci jedného štýlu, ale snažia sa rozvíjať. Pekná je aj pochodová The March. Je to veľmi vyvážené album. Pred ich koncertom na Masters Of Rock 2005 som neveril, že sa táto kapela právom označuje Kings Of Metal. Po strhujúcom trojhodinovom vystúpení som uveril. Áno MANOWAR môžete byť Kings Of Metal aspoň na základe tohto albumu a živých vystúpení.
Beyond words. F.
tak tomuto sa hovori unikatna sracka.u mna chlapci skoncili uz ked sme isli na koncert do b.bystrice a pani sa nedostavili...inak bubenik je asi zraneny,kludne by mu stacil 1 bubon cinel a kopak.kozenny gayhumus
Nevím, nějak mi tato skupina ani jejich desky neoslovily :o((... Dle mě tomu chybí "vše" , co by měla "kvalitní" a mě se líbijící skupina mít a umět ;o))
Hodně špatné
Zkurvenci...
Buzny do celosvětového sdružení pro zvýšení společnosti s.r.o. nebereme, pozn. viceprezidenta sdružení.
FUJ! skoda ze aj do zapornych cisel nejde to hodnotenie, takto ich humusakov musim nadhodnotit a dat im 1 bod...FUJ! a za tie handry co maju na sebe by som daval dozivotie!!!!!!!HUMUUUUUUUUUUUUUS
-bez slovního hodnocení-
Tepli bratia nesklamali !
Posledná fakt dobrá doska bola Kings of Metal 88! Je to už trochu tragikomické!
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.