OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Príliš dlhé na dosť jednoduchý a predvídateľný scenár, s kopou zbytočných scén. Plusom je WWW na soundtracku.
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Film o přepracovaném člověku se zajímavým povoláním. Měli ho poslat na rekreaci, viz. Rodinné trampoty oficiála Třísky. Vedlejší postavy nic moc, nejvíce se mi líbí konec, i když to moc nechápu a možná vůbec.
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Zoufale nekonzistentní příběh, nelogicky se chovající postavy, nezajímavé dialogy, ploché motivační faktory prakticky všech postav příběhu. Všechny tyto nešvary vyplavou na povrch na(ne)štěstí až v závěru - film až do 3/4 klidně na 90%. Bohužel už dlouho jsem neviděl, aby byť sebehorší a nejnesmyslnější závěr pohřbil celý snímek takovým způsobem! Postupné gradování je sice moc fajn, ovšem jen za předpokladu, že se většina 'množim' ve finále symetricky 'protne' a dá dohromady nějaký, více či méně smysluplný, ale především ucelený obraz. Vyjasnění zápletky mi přišlo natolik debilní/nemožné/nepravděpodobné, že jsem ho prostě odmítl akceptovat a snažil se hledat nějaké jiné. Leč marně. Nepřipustil jsem si možnost (ač k tomu vodítek nebylo málo), že zatím poměrně zajímavě vrstvený příběh by mohl gradovat takto stupidně a ze všech nabízejících se možností nejmíň zajímavě. Do toho ta šílená stopáž...všemu řečenému a zobrazenému by slušela délka kolem 100 minut (maximálně). Abych ale jen nekritizoval, tak Ondřej Malý se své role zhostil dokonale. Jednoznačný favorit na Zlatého lva. Sázka na neznámé herce se určitě neminula účinkem. S povděkem jsem také kvitoval preciznost zobrazení doby 80.let, která se naštěstí nezvrhla v samolibé kochání se sama sebou (viz.3 sezóny, které přesně k tomuto silně tendovaly). Absence moralizování, hodnocení, vyrovnávání se s minulostí je asi největším plusem celého filmu.Atmosféra byla tíživá, dusná, a je obrovská škoda že s plynoucí stopáží se jí nepodařilo udržet. Pouta z klání nevychází vítězně, maximálně tak s upocenou remízou, a mé čekání na po všech stránkách dobrý český film tak trvá dál. Škoda.
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.