OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
V rámci metalcoru jednoznačně album, který by se mělo zapsat do paměti každýho posluchače tohoto žánru. Hutnej zvuk, rychlý pasáže střídající se s dropdownama a do toho Oliho typickej scream na pokraji čistýho vokálu (jojo i to je důvod, proč se mu po čase podělal hlas a není dneska, tj. 2013, zazpívat ani zařvat skoro nic.. holt když není technika, nebude ani hlas).
-bez slovního hodnocení-
Velmi dobrý metalcore,ale teprve na následujícím cd od BMTH získala jejich tvorba ten správný impulz originality a odlišnosti.Tady je občas znát až přílišná inspirace Every Time I Die,Converge,As I Lay Dying atd.,prostě novější cd mi přijdou originálnější s větší porcí výrazu.Suicide Season je i přesto velmi dobrý a výživný metalcore.
Zatiaľ najlepší album Bring Me The Horizon. To že sa odklonili od pôvodného smerovania na predošlých nahrávkach mi vôbec nevadí, práve naopak, chalani poriadne podladili gitary a získali hutnejší zvuk, ktorý im veľmi sluší. Skladby "Chelsea Smile", "Death Breath", "Sleep With One Eye Open", "The Sadness Will Never End" a ďalšie sú skvelé. Vlastne nemusím len posledné dve položky playlistu, v titulnej skladbe sa síce vyplavili na povrch tie ich atmosférické pasáže ktoré mám rád, ale ako celok mi skladba nesedí. Ale aj tak super.
-bez slovního hodnocení-
Jedna z nejlepších metalcorových desek
pecka
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
po case jsem se k tomuto albu vratil a zvysuju ze 7,5 na 9 - moc pekna metalcoreova sypacka, ktera ovsem nenudi!
pecka
BMTH je moc dobrá kapela, o tom žádná. Kluci vypadají jako emaři z časopisu Bravo a o to víc překvapí, že hrají fakt kvalitní metalcorový nášup s vlastním rukopisem a velice slušnými nápady. Zpěvák předvádí dobrý výkon, jeho zpěv je velice variabilní. Chválím taky super breakdowny, jedny z nejlepších. Tahle deska se prostě povedla a vydržela mi až na nezvykle mnoho poslechů. Kdo si myslí, že BMTH jsou shitaři bez nápadu, nechť si poslechne songy jako The Comedown, Sleep With One Eye Open či titulní skvost na chvostu desky, skladba která krásně předvede nejsilnější zbraně kapely.
Super. Páči sa mi image dnešnej metal-coreovej vlny - chalani vypadajú ako študenti nejakej dobrej high school, ale keď zoberú do rúk nástroje, vedia narobiť poriadny rámus . Kde sú časy "zlých" dlhovlasých metalistov v ošúchaných rifliach a riflovej veste s početnými nášivkami na chrbte ?? ;-))
-bez slovního hodnocení-
Klasická sterilní ufňukaná hovadina, kterejch je teď miliony. Body dávám hlavně za remixový cédo.
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.