THE CURE - Songs Of A Lost World
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
-bez slovního hodnocení-
Není co dodat
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Rostou do krásy.
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Texty vyborne, zvuk v pohode, ale zvysok priemer. Inak.... Zaujimava grupa...
Naprosto uchvatná deska, navíc parádní zvuk a produkce!
Vůbec se té desky nemůžu nabažit...sedí mi na ní snad všechno. Chce se říct,že to je jejich nejlepší album. Nebo minimálně jedno z nejlepších...Poly má ďábelsky geniální plán a krk ho to stát nebude a to se mi líbí...
Pro mě je tohle cd obrovské zklamání. Za těch více než 20 let jsem si k Insanii vypěstoval až osobní vztah a fakt mi je smutno z toho, kde teď kapela je. Mám pocit, že je zde všechno špatně, od produkce až po zjednodušení formy i obsahu. Ano, je to moderní a chytlavé, ale kde je ta aura jedinečnosti a originality, která vždy Insanii zdobila a pro kterou jsem si jí važil? Ještě nedávno bych nevěřil, že kluci natočí materiál, který bude lehce zaměnitelný s produkty ostatních. Mám Insanii rád a pořád budu oprašovat vinyl Skimmed, demo R.U.Dead a jejich cd, vzpomínat na super živé akce s plným nasazením, ať hráli pro 5 lidí či masy, ale téhle placky jsem se vzdal. Přeji kapele, ať se jí daří podle podle jejích představ. 4.3.2014: už jsem si nějak zvykl a zvyšuju hodnocení, ale stejně..
geniální
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.