THE CURE - Songs Of A Lost World
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Slušná muzika, ale ten vokál nesedí i mně.
Opravdová lahůdka. Méně přepjatý vokál bych si tam však představit dokázal.
Fajn muzika. Sadist si držia svoju vysokú úroveň aj naďalej.
Příjemný poslech, byť mi to chvíli trvalo, cestu jsem si našel.....
Skvele album, stari harcovnici stale v plnej sile a invencii. Skvely zvuk, nadherne klavesove atmosfericke podmazy, krasne rockove solicka .... Tak po tomto albume siahnem ovela radsej ako po precenovanej Obscure, Faceless ci Augury ako aj inych hypertechnickych a brutalnych kapelach, kde samoucelna technika vytlaca hudbu. SADIST skratka VEDIA! Cover albumu sa mi naopak paci a vobec sa mi nezda trapny. Pol doba uberam za to , ze genialita CRUST ostava neprekonana.
-bez slovního hodnocení-
Podľa mňa rovnako dobrá vec ako self-titled záznam z pred troch rokov. Veľmi príjemný zážitok.
Je pravda, že Sadist už nehledají nové postupy a cesty, spíše těží ze svého osvědčeného know-how, ale na druhé straně pořád se to moc dobře poslouchá a mají svůj ksicht, což se zvlášť dneska cení. Pro mě opět velice dobrá deska.
Nebyl bych tak přísnej. Ano, je to naprosto typickej SADIST, ano, je to předvídatelné a taková bezpoečná nekonfliktní malá domů. Ale SADIST tímto vydali teprve čtvrté album v tomto stylu a ten styl je sám o sobě naprostej unikát. Takže já to zatim ještě pořád beru a užívám si další album SADIST natřískané skvělými nápady.
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Na tuhle kapelu jsem přišel až teprve před pár týdny, takže jejich starší alba nemám, proto se mi novinka jeví dost originálně. Je fajn, obohatit si sbírku o tuto kapelu.
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.