OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Tak som si to teda vypocul na pozadi pri nejakej praci a neviem no, bolo to este aj nudne (popri tom, ze to vyslovene nema myslienku...)
Prostě nelíbí. 2 body za Scales of Justice
Death is Just a Feeling je nejlepší věc z tohoto dvojalba
Este ako tak dobre bolo Rocket Ride od Sammeta ale jeho tvorba uz ide neskutocne dole... Album je ale lepsi ako posledny od Edguy... Blowing out the flame by mozno aj bolo dobre... len keby to spieval niekto iny.. ten jeho hlas nemozem..
-bez slovního hodnocení-
posloucham uz tak po 10 a libi cim dal tim vic , nestava se tak casto, super:)
-bez slovního hodnocení-
Angel of Babylon jsem stejně jako Wicked symphony slyšel už nejméně 5x a prostě se mi líbí. Na 10 to sice neni, ale dam bez problemu 9. A Stargazers? Pro me sleha jako blazen :-)
Je neuveritelne ako sa nazory ludi na to, ktory album je lepsi, lisia...
Vytek,skus napisat svoj top 5.By ma zaujimalo co pocuvas.len tak pre zaujimavost.Mne sa tiez nejak nepacia tieto dva albumy ale 1 bod by som dal niecomu uplne inemu,kolko by si dal Robbiemu Villiamsovy,alebo Lady Gaga? tiez 1? Zda sa ti to na podobnej urovni? Ti kluku vopaaalenaaa!!!!!!!!!!
Od dob Lost in Space nehledám v Avantasii vyšší význam jako na prvních dvou plackách ... ale Anděl Babylónu mě hrozně hezky překvapil, první dvě skladby jsou výborné (hlavně druhá s hostováním Jense "20 rukou" Johanssona) ... to byla pecka ale jak již zaznělo v recenzi, vybrat nejlepší skladby na jedno CD a vůbec bych se nezlobil ... ale tohle se mi přeci jen kvůli mému milovanému Jornovy páčí víc jak Wicked Symphony ...
Nejde ani o to, že po žiadnom alebo po jednom vypočutí, ale ide o to, že hodnotenie 1 z 10 znamená totálny odpad. A to môže pri takých hviezdach a pri tom, že sa mu páčili prvé dva albumy plus aj Edguy, napísať iba imbecil. Ale tak nevadí, predsalen komu sa páči bude počúvať a komu nie, nech si počúva svoje. Pre mňa WS o niečo lepší ale toto stále super
Tohle album není ani na jeden bod ani na deset. Jeden bod bych přeložil jako to, že je to sračka. A to určitě není. Deset bodů překládám zhruba jako že je to fantastické. A to určitě není. Takže něco mezi? Možná. Pro někoho lepší mezi, pro někoho horší mezi, pro někoho akorátní mezi. Pro mě za sedm.
3 krát vypočuté. Ak sa to niekomu páči, kľudne tomu dajte hodnotenie 10 bodov.
5 výborných skladieb , 5 dobrých a 1 kokotina . Hnus ako Symphony of Life nemal byť nikdy nahraný . Ale celkovo je to veľmi príjemné počúvanie , vynikajú najmä prvá a posledná skladba . :-)
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.