INSECT ARK - Raw Blood Singing
Dana Schechter (SWANS) a Tim Wyskida (KHANATE) stvořili pod hlavičkou INSECT ARK další neortodoxní dílo ponořené v drone, sludge a noise rocku. Sugestivní dílo, ale je těžké se v té bažině neutopit.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Bohužel, z mého pohledu místy nudné a místy okopírované z minulosti.
-bez slovního hodnocení-
Sice píseň Demonon Vrosis je kopie šest let staré Athanati Este,ale jinak je tak deska skvělá. Pilades nemají chybu!
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Jsem příjemně překvapen, RCH mě po delší době baví poslouchat...
vypada to celkom chutne zatial trochu zmena v podanii toho folku ale prijemna!este to nemam tak opocuvane ale bol som velmi zvedavy cim sa pricinil pre mna PAN Nemtheanga a ta skladba je vybrona i ked tam neukazuje svoj plny spev velmi pekne nahrana skladba zatial sa mi ta piesen zda ako taky vrchol albumu!ale celkovo je to proste fajne!...cim dalej tym lepsie!
Na prekvapenie ma to celkom baví
Originál každým coulem, jen ty sboristky mi přijdou příliš umečené. A pan Nemtheanga zde rovněž není ve své nejlepší formě. Jinak je vše dobré až výborné, příklon k folku vítám.
...výborný nápad s těmi řeckými zpěvy...
slabsie ako sanctus diavolos, lepsie ako theogonia,dal by som za 9,ale zraza to zaverecna coververzia, ktora mi vobec nesedi k zvysku albumu, idealna zalezitost na singel,ale tu mi pride ako past na oko. Inak skvele typicke RC vyhravky!
Kvalitatívny pokles smerom nadol...nečakal som od tohto albumu nič extra ale predchodcovia boli výrazne zaujímavejší...a lepší....
Sedlo jak prcka na hrnec..
-bez slovního hodnocení-
Hrozný halekačky.......uff....to nejde.
Dana Schechter (SWANS) a Tim Wyskida (KHANATE) stvořili pod hlavičkou INSECT ARK další neortodoxní dílo ponořené v drone, sludge a noise rocku. Sugestivní dílo, ale je těžké se v té bažině neutopit.
Odporně chutná lahůdka ukuchtěná z nekompromisně kvalitních surovin. Je to "jen" svérázný old school death metal anebo moderní verze extrémních forem metalové muziky? Možná oboje,ale rozhodně unikátní záležitost pro hledače v okrajových hudebních sférách.
Velkolepé, mnohovrstevnaté a produkčně velkorysé dílo. Jiné ani po minulém albu být nemohlo. Pro někoho možná i trochu za hranou kýče, ale když Jón Aldará se velmi dobře poslouchá, ať působí kde chce. Není to na první poslech, ale i po něm už spokojenost.
Deska, která po skvělém singlu ("Break My Lying Tongue") nakonec nedokázala tuto laťku udržet po celou hrací dobu. Silnější skladby se míchají s těmi "vatoidními" a jako celek nahrávka uplyne a příliš emocí nevzbudí. Model VOLA se asi opravdu vyčerpává.
Zásadní kapela mého dospívání a také kapela, kterou jsem 20 let ignoroval přišla s deskou odkazující k tomu nejlepšímu z její historie. Zároveň ovšem ani neevokuje pocit opakování se. "Disintegration" je jen jeden, ale tohle rozjímání mě prostě baví.
16 minut šťavnatého technického thrashingu a dva covery od kapely, která má řemeslo v paži. Je v tom ta patřičná lehkost, drive i finesa, které člověk od téhle žánrové generace automaticky čeká. Jako drobný příkrm v čase thrashového hladu obstojně zasytí!
Trochu rozpačitý počin po čtyřech letech od minulého alba "The Fallen Crimson". Nedotažené, možná zbytečně stručné album stojí na pouhých náznacích síly, kterou skupina v minulosti disponovala. Ale hezké momenty s typickým rukopisem se najdou, to zase jo.