MOGWAI - The Bad Fire
Nové album skotských MOGWAI opět těží ze soundtrackových zkušeností skupiny, ale současně je cítit snaha vrátit se k postrockovým kořenům a především po produkční stránce ostřejšímu soundu. Tady bude co naposlouchávat.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
-bez slovního hodnocení-
Ako tu písal niekto nižšie...nie je to také skvostné ako GK...ale baví ma to...chcel som dať tak 7,5...ale keď som si pričítal pár primitívnych príspevkov (Davidian,hans)....dám z princípu 10....hans..prečo kurnik nejdeš hodnotiť albumy, ktoré si počul?...to si môžem aj ja zapnúť cannibal corpse a vypnúť po prvej skladbe dať 2 body a dodrbať celé hodnotenie, ktoré by mohlo mať nejaký zmysel...keby neboli Slováci tak primitívny národ, kde je každý multinštrumentalista, všetko vie...
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Ty vole!
Chris Johnsson je Uwe Boll metalu..
Cital som tu Vase nazory a hodnotenia, ktore su dost vysoke na album, ktory musite po druhej skladbe vypnut. To musi byt zufaly idiot, ktory si dokaze tento album pustit cely. Po druhej skladbe som cely adresar s Johnssonovymi ejakulatmi vyhodil do kosa na ploche a hned som ho aj vymazal. Asi by som radsej prehltol poriadnu davku cernosskeho semena aku mozeme vidiet pornach Teen Brotha Lovers, ako si toto znovu dobrovolne stiahnut a pustit. Ten povinny bod co tu ma kazda kapela isty je pre tie dve slepice co vypomahaju tejto opotrebovanej krachujucej kapele.
Therion už asi dobrý album nikdy nevydá.
-bez slovního hodnocení-
ako tribute album 80´ dobre co bude dalej...........
tohle se mi teda fakt moc nelíbí.... :( asi jejich nejhorší CD. nesedí mi tam mužský zpěv...
Není to tak hrozné, ale samozřejmě Gothic Kaballa byla mnohem lepší. Nicméně je škoda, že stará sestava padla, nový pěvec Thomas Vikstorm se zase tolik neukázal a přitom naživo nebo na deskách Stormwind válí! Rozhodně se mi velmi první tři a poslední tři skladby, ten zbytek je těžký průměr.
Taky bych neřekl, že je to taková tragédie. Jo, GK je úplně někde jinde, ale pár silnejch věcí se tam najde, a "retro" produkce má svý kouzlo... EDIT: no, vlastně co se score týče se s recencí celkem shodneme :) EDIT2: nikdo mi nevezme, že za ten citelnej vzestup kvality na GK nebyl zodpovědnej Chris, ale právě ostatní, teď už bohužel bývalí členové Therion. Škoda. EDIT3: je mi líto, ale jelikož tady chybí jakejkoliv moderátorskej dohled, taky navyšuju hodnocení na plný koule, abych vykompenzoval těch pár kreténů...
-bez slovního hodnocení-
GK je lepší a pestřejší. Mně se však Sitra Ahra docela dost líbí...tedy polovina skladeb jsou výborné, ostatní jsou nudné. Ano, je to kýčovitý hevík s trochou symfonična. Jsou lepší kapely v tomto žánru, ale z nějakého důvodu mám prostě therion rád.
Nové album skotských MOGWAI opět těží ze soundtrackových zkušeností skupiny, ale současně je cítit snaha vrátit se k postrockovým kořenům a především po produkční stránce ostřejšímu soundu. Tady bude co naposlouchávat.
Postmetalový koktejl, ve kterém je namixováno hodně rozdílných vlivů, od DEFTONES přes náznaky TOOL až k post rocku či dravému i melodickému post hardcore. Trochu zvláštní koktejl, ale říz to rozhodně má.
Moje první setkání s tvorbou této rakouské kapely probíhá za asistence emocemi prosycené muziky z různých "post" žánrů. Je tam dostatek nápadů i děje, aby to utáhlo přes hodinu trvající stopáž a zároveň motivovalo k opětovnému poslechu. Fakt supr chlapy!
Tradiční melodický heavy metal, ovšem výborný. Na desce je vše v pořádku, kvalitním zpěvem počínaje a vymazlenou produkcí konče. V rámci žánru mohu jen doporučit, jen tomu chybí nějaká ta vlastní přidaná hodnota.
Zmar nad zmar. GRAVE DIGGER přestali být opravdu zajímaví někdy kolem alba "Ballads Of A Hangman" (2009) a od té doby už si vlastně jen zoufale tahají ze své riffové zastavárny, co jim dříve nepřišlo dost dobré. A tentokráte to tedy rozhodně dobré není.
Parádní švédský old school death, který se vrací v čase do devadesátek a servíruje správně dusivou porci švédské žánrové klasiky zarámovanou do charakteristického chrastivého zvuku. Tohle by mělo chutnat především fanouškům starých DISMEMBER a ENTOMBED.
Třetí album švédských mladíků přináší zároveň i jejich nejvyspělejší materiál. Přechod k velkému labelu z intenzity jejich groovem načichlého blackujícího thrashe pranic neubral, navíc skupina přidala ještě více šikovnosti při kompozici. Svižný poslech!