MoRt8
2 / 10
Stylové kotrmelce mi nikdy nevadily, neboť stejně poslouchám prakticky všechno, proto nemám nejmenší problém s úbytkem kytar atp. Problém ovšem je, že novinkové album nedokážu doposlouchat, protože mě nejen nudí, ale po chvíli mi strašlivě leze na nervy. Pokud mi na Elect The Dead vadilo Tankianovo kňourání, netušil jsem, že je pouhou nevinnou rozcvičkou na další desku. Tolik rozpoznatelný nadhled definitivně mizí a zůstává jen osvícené a oduševnělé mravokárné kňouradlo v hudebním guláši, který je možná překvapivý a odvážný, ale zároveň paradoxně odhaluje Tankianovy tvůrčí limity v plné nahotě. Tohle sousto je opravdu příliš velké. Bude druhá deska Scars On Broadway? Pevně doufám - po téhle nudné přednášce uvítám na nic si nehrající zábavu.