chuchvalec
8 / 10
Do té doby nejlepší album s derisem u mikrofonu. Tvrdší, riffovější, agresivnější.. Veselé intro výborně kontrastuje s ovtíracím nářezem Push -> jedna z nejlepších věcí na albu, hodně tvrdá s obrovským tahem na branku a prvními derisovými pokusy o jakýsi ječák. Falling Higher taky ujde, akorát škoda slabšího refrénu, melodie je dobrá dost, jen trošičku nevyužitá. Hey lord je nuda, věc, která se neskutečně rychle oposlouchá, vycpávka, ovšem don't spit of my mind, to už je jiná, další z řady tvrdých, temných skladeb, opět povedená, nutno uznat, že tahle tvář hells prostě sluší! Mám pocit, že stratovarius se při psaní svého "phoneixe" inspirovali právě skladbou Revelations. Název je sice to nejklišovitější klíšé, naštěstí skladba samotná, nejdelší na albu, skýtá hromadu zajímavých nápadů, motivů, nálad.. jediné, co mě na ní trochu vadí je derisův zpěv v refrénu, ale to se poddá. Time je nejspíš to nejlepší, co se dá na albu najít, příjemně potemnělá skladba gradující mohutným refrén, prostě paráda! I can je hit jako prase, s typicky weikathovským textem, ovšem opět nesmírně povedená věc, což s klidem můžu říct i o netradiční Handful of pain /Cause I believe it's more than just a handful of pain/. To je sakra ten metal! Věčná škoda naprosto OHAVNÉ Laudate domine, to je ten největší humus, jaký kdy hells napsali a věřím, že tohoto titulu se ona skladba jen tak nezbaví, pustit něco takového mezi lidi, to už chce odvahu a hodně silný žaludek.. ble. Vůbec, celý závěr alba je poněkud zazděný, poněvadž knečná Midnight sun taky nic moc zajímavého nepřinese. Shrnutí, kdyby se na placku nedostaly věci hey.., laudate.. a midnight.., s ledovým klidem bych dal za 10. Takhle by to bylo za 9, ovšem speciálně za laudate -1 bod dolů navíc. Čili krásných 8 bodů, krom několika výjimek našlapané album!