OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
precízny a nápaditý album, dokonalé prepojenie tvrdších koreňov kapely s terajšou, melodickejšou tvorbou
-bez slovního hodnocení-
I když jsem tento styl muziky nikdy nijak neposlouchal a ani nevyhledával tak mě k této kapela přivedla spíše zvědavost. A to k minulé desce Fortress, která je o stupínek tvrdší a rozervanější a tudíž pro mne lepší. Nová placka je opravdu vymazlená se spoustou nápadů a skoků, které opravdu potěší. Rozhodně je ale také uhlazenější a ne tak dravá jako předešlá. Možná je to zpěvákem, který trošku zjemnil, nebo mi to přijde zvukem, který je parádní a hladký oproti minulé drsnější desce. Rozhodně skvělý počin.
Od začátku do konce bezchybná záležitost. Perfetkně a bez ustání to šlape, melodie jsou nádherný, originální a hodně osobitě zahraný, zpěv je stále stejně skvělej, ale přitom stravitelnější než na předchozím počinu. Jedna z mála kapel (i nahrávek), která po desítkách poslechů neomrzí.
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
uffff, tak toto ma uplne rozjebalo, vazeni... technicka preciznost, krasne melodie, kvalitne texty - RUSH noveho milenia, taku C´est la vie by som pocuval od rana do vecera, peckaaaaa... :-))
-bez slovního hodnocení-
já nevím, na mě je to moc přepíčený
Sakra to je zatraceně dobrý! Dostalo mě to na první poslech.
Po pravde je to pristupnejsie a klasickejsie metalovejsie len tiez neviem ci je to k dobru alebo k zlu veci ? zatial takto ,chce to viacej pocuti
Zatiaľ za 9. Časom mono aj za viac.. 8 je príliš málo na tento album
Jedna z mala modernych metalovych uderiek, ktora len bezducho nekombinuje uz raz vymyslene, ale pridava nieco naviac. Great Job!!!
-bez slovního hodnocení-
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.