MOGWAI - The Bad Fire
Nové album skotských MOGWAI opět těží ze soundtrackových zkušeností skupiny, ale současně je cítit snaha vrátit se k postrockovým kořenům a především po produkční stránce ostřejšímu soundu. Tady bude co naposlouchávat.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Pohodička, nechápu ten hejt...
-bez slovního hodnocení-
Tak a idem sa rozpisat... Po mnozstve pocuti musim konstatovat, ze Queensryche sa nadalej valaju v bahne bezmocnosti z nedostatku tvorivosti... Na albume sa najde zopar podarenych momentov, ale treba ich hladat lupou a su skor dielom nahody ako zamerom... Doska sice len tak lahko neomrzi, ale je to sposobene najma absolutnou nevyraznostou a nesurodostou materialu... Fosne ako The Warning, Rage for Order, ci Operation: Mindcrime sa tiez neopocuvavaju, ale na nich je vyraznych momentov zo desat v kazdej skladbe!!!... Neviem, pre koho tocili Queensryche toto album: 1) pre dlhorocnych fanusikov urcite nie, lebo ti s hrozou novinku smaria do kosa / zmazu z harddisku a pustia si radsej Roads To Madness 10x za sebou 2) pre novych fanusikov tiez urcite nie, lebo tymto paskvilom si ziadnych neziskaju 3) pre seba samych takisto urcite nie, pochybujem, ze chlapci mali odvahu si vypocut vysledny produkt pred vypustenim na trh Ano, skladby ako Retail Therapy, Broken alebo Big Noize maju daco do seba, ale clovek sa musi vyrazne nutit do toho, aby sa mu pacili a o tom by muzika rozhodne nemala byt... Over and out, thanx but no thanx, Queensryche...
Velmi zaujimave, experimentalne a hlavne odvazne album od tejto legendy. Po prvom vypocuti som si mylsel ze to je snad zart ale po dalsich 4 vypocutiach som zistil ze je tam neskutocne mnozstvo napadov a melodii. Skladby ako Get Started, Got it bad, Hard Times ci Big Noize alebo I Believe ma chytili hned. Pre mna je Dedicatted to Chaos ovela zaujimavejsi ako ich posledne 2 albumy . Hodnotim velmi vysoko aj hlavne kvoli spominanej odvahe kapely natocit nieco take......
-bez slovního hodnocení-
Nebýt dojáku "Around The World", dal bych plných 10/10. každopádně album má šťávu a především hodně melodií a nápadů, taky hodně experimentů, zároveň tomu člověk musí dat víc poslechů, takže se to neoposlouchá, spíš naopak. Kevšemu tradičně kvalitní a dobře slyšitelná BASA ;-) takže s touhle deskou fakt nemám problém. Jinak mě oslovilo hodně skladeb, každá má něco, ale dávám extra super pochvalu "Retail Therapy"
Pokojne plynuca nahravka, ktora sa dobre pocuva no zaroven je viac vrstva, takze som velmi spokojny.
Zatial takto:
Bohužel. Je to moc velký umění:)))
joj nudné... škoda
Muzikansky vytříbené, s podmanivou atmosférou(koho to nepodmaní, ať si trhne), respektuji a užívám si jejich rozmanité cesty.
Vzdy som to vravel ze bez DeGarma niet cesty......sorry ale ja uz s touto kapelou koncim!!!! U mna skocili OM2.....toto uz ani nebudem komentovat......
Nové album skotských MOGWAI opět těží ze soundtrackových zkušeností skupiny, ale současně je cítit snaha vrátit se k postrockovým kořenům a především po produkční stránce ostřejšímu soundu. Tady bude co naposlouchávat.
Postmetalový koktejl, ve kterém je namixováno hodně rozdílných vlivů, od DEFTONES přes náznaky TOOL až k post rocku či dravému i melodickému post hardcore. Trochu zvláštní koktejl, ale říz to rozhodně má.
Moje první setkání s tvorbou této rakouské kapely probíhá za asistence emocemi prosycené muziky z různých "post" žánrů. Je tam dostatek nápadů i děje, aby to utáhlo přes hodinu trvající stopáž a zároveň motivovalo k opětovnému poslechu. Fakt supr chlapy!
Tradiční melodický heavy metal, ovšem výborný. Na desce je vše v pořádku, kvalitním zpěvem počínaje a vymazlenou produkcí konče. V rámci žánru mohu jen doporučit, jen tomu chybí nějaká ta vlastní přidaná hodnota.
Zmar nad zmar. GRAVE DIGGER přestali být opravdu zajímaví někdy kolem alba "Ballads Of A Hangman" (2009) a od té doby už si vlastně jen zoufale tahají ze své riffové zastavárny, co jim dříve nepřišlo dost dobré. A tentokráte to tedy rozhodně dobré není.
Parádní švédský old school death, který se vrací v čase do devadesátek a servíruje správně dusivou porci švédské žánrové klasiky zarámovanou do charakteristického chrastivého zvuku. Tohle by mělo chutnat především fanouškům starých DISMEMBER a ENTOMBED.
Třetí album švédských mladíků přináší zároveň i jejich nejvyspělejší materiál. Přechod k velkému labelu z intenzity jejich groovem načichlého blackujícího thrashe pranic neubral, navíc skupina přidala ještě více šikovnosti při kompozici. Svižný poslech!