OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
-bez slovního hodnocení-
Změna je znát. Je to o třídu lepší než několik posledních alb. Ještě by to chtělo změnit zpěváka a dalo by se to poslouchat i dlouhodoběji :-) Nejlepší skladby: Patient Zero, Dia De Los Muertos, 666 – The Enemy Within
HammerWar
-bez slovního hodnocení-
2 body za snahu o to "temno" a "infected". Ale jinak je to již tradičně HAMMERFAIL.
Manofall .. :))
-bez slovního hodnocení-
Kdysi jsem někde četl takový hezký vtip.. "Jaký je rozdíl mezi hammerfall a manowar? Manowar jsou aspoň k smíchu, hammerfall ani to ne." Hezky řečeno, tleskám autorovi, protože nová deska se řídí přesně tímhle sloganem. Skladby jsou zoufale plytké, z minulosti milionkrát vykradené /to, že hammerfall hrají pořád to samé je naprostá PRAVDA/. Sice lze objevit jakousi snahu se to všechno zakrýt něčím "temnějším", ovšem ani to se příliš nedaří. Namísto parádní šlehy, jakými byly v minulosti Treshold nebo Heeding the call nám kladivouni servírují na úvod jakousi utahanou skladbu bez nápadu, bang your head trpí přesně tou plytkostí, jakou jsem popisoval na začátku /a schválně, zkuste si poslechnout Keep the flame burning.. ty skladby jsou naprosto identické/ a one more time je něco vysloveně otřesného. Z neustálého vyřvávání titulního sloganu v pochodovém tempu jednoho rozbolí hlava.. Outlaw je opět plytká nuda, ta španělská věc by mohla být dobrá, ale něco mi tam hrozně vadí, I refuse má úděsný refrén, u 666 chytám křeče smíchu.. no, abych to zkrátil, z alba na mě nakonec vypadly dvě dobré skladby, totiž send me a sign /předělávka, překvapivě!/, kde KONEČNĚ cans tak otravně neječí a závěrečná redemption. Tady skládám hf poklonu, protože s takhle nadupanou skladbou přišli naposled na 5tce, myslím tím závěrečnou Knights of a 21st century /ony jsou si ty skladby vlastně docela podobné/. Ona je opravdu jakýmsi vykoupením pro hf, v téhle skladbě vidím jediný světlý bodík v jinak temné budoucnosti téhle, již téměř vyplácané, skupiny. Dal bych 4 body, ale za opravdu úchvatnou závěrečnou tečku jeden přidávám. Hodně špatné album na úrovni thresholdu /které považuji za nejhorší album hf vůbec/. EDIT: Zapomněl jsem dodat, že mě vysoké hodnocení souvisí také se snahou kapely vymanit se ze své image true leatherboys. Gratuluji a doufám, že propříště si zachovají alespoň tu novou "seriózní" tvář, když už nejsou schopni napsat pár kloudných skladeb.
Nadprůměrné album.
-bez slovního hodnocení-
Mi se to líbí. Konečně něco novějšího.
-bez slovního hodnocení-
chlapci jdou bohužel ve stopách Manowar.........
Takto nizke hodnotenie som asi este nikomu na MP nedal. Ale Hammerfall podla mna "balancovat na hrane smyslu svojej existencie" neprestali. A to ich mam rad. Naozaj. Takze k albumu samotnemu: polovica skladieb vsadza na donekonecna skandovane refreny... To by nevadilo, ak by tie pesnicky mali aj nejaky dobry napad. Ale tych dobrych napadov na deske je zalostne malo. Osobne sa mi pacia len 2 skladby ( Outlaw a 666-Enemy...), a este "skandovacia" Lets Get it on, ktora ale v slohach ma dost slusny drive.
Ach no . Ani tá úžasná energia nezachráni album , ktorého nápady stačia tak na 4 skladby .
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.