OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
tak zase az taky pruser to nie je, ako som cakal, ale hudobne nic moc... niektore skladby siahaju az na vrchol nevkusu... celkovo ale zabavna doska, ale nutkanie sa k tomu nejak prehnane vracat urcite mat nebudem...
dám tomu ještě čas
Na W2MN jsem se těšil, ale zároveň obával, neboť Welcome To My Nightmare je jedno z nejlepších koncepčních alb, co jsem kdy slyšel. Moje obavy byly oprávněné. Výsledek není zas tak špatný, ale návaznost nebýt poslední skladby a pár motivů je slabá, stejně jako "příběh" (haha). Dvojka je o mnoho slabší než jednička, o opěvovaném přelomu 80/90 ani nemluvě (jakto, že někdo úžasný jako Stray ještě nerecenzoval Hey Stoopid?!), no pojďme dál. Oproti plánovanému pokračování Along Came A Spider bylo jasné, že navázat na slavný sólový debut je silnější marketingový tah, stejně jako hostování podprůměrné zpěvačky Keshy či diskopropadáku. Co mě zaujalo byly skladby I'll Bite Your Face Off nebo Last Man On Earth. Celkově mě album spíš zklamalo. Neposlouchá se špatně, ale s jedničkou se zato špatně srovnává. Silně ale doufám, že Alice přichystá turné a zajede mimojiné i do Prahy... Jen tak... =)
Along Came a Spider bylo urkytě lepší, ale tohle album se mi pomalu a jistě také dostává pod kůži.
-bez slovního hodnocení-
nuda
-bez slovního hodnocení-
Vobec to nie je zle,zatial takto.
Som veľmi rád, že nám Mr. Cooper má i po všetkých tých rokoch hudobne ešte stále veľa toho čo povedať.
Hodně mě baví.
vyborny album
Dedo, dedo, čo si nám to zase vydal, však ty už nevystrašíš ani dvojročné decko a makeup na tebe drží už asi len silou vôle.
Alice je mistr světa a moje srdcovka....tečka
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.