OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Nečekal jsem vůbec nic a dostal jednu z desek roku (po vokální stránce absolutní top). Nikdy jsem nebyl extra velký fanouškem Anthrax, některá alba s Belladonnou mám nicméně hodně rád. Bush je velký zpěvák, nicméně Joeymu se podařilo něco neuvěřitelného. Nevím, kolik se toho dá dnes zařídit ve studiu, doufám ale, že zbytku Anthrax z toho spadla, stejně jako mně, huba až na zem. Nejedná se o nějaký laciný návrat, ale pekelně melodické power-anthrax album, kterému lze vytknout skutečně jen máloco (v provedení vůbec nic). Vyhulit a poslouchat - krásné znonivé kytary a basu, zemité bicí made in Benante a hlas jakoby bez limitů.
Při prvních posleších bych rozhodně nehodnotil takto, ale dal jsem tomu čas, proložil to jinými deskami a ačkoliv nejsem fandou tohoto typu "thrashe", musím uznat, že je to deska povedená.
Po počiatočných rozpakoch, ktoré mi počúvanie "Worship music" spôsobovalo, môžem s odstupom niekoľkých mesiacov s kľudom povedať, že Anthrax sa vážne pochlapili... Predošlý album „We´ve Come For You All“ svojho času ukázal, že s touto kapelou ešte musíme počítať, ale dokázať sa to podarilo až s týmto titulom (pre mňa určite)... Po všetkých stránkach skvelý materiál - všetko podstatné o ňom už pospomínali iní... Dúfam, že na ďalší album nebudeme musieť čakať tak dlho...
AMONG THE PERSISTENCE OF EUPHORIA
Je to veľmi slušné, pekné refrény, kvalitná melodika, dobrý ťah na bránku, proste klasické atribúty kvalitnej metalovej nahrávky. Ale trocha rýchlo sa mi to opočúvalo. Za tých 7,5 môže byť.
Zázrak se nekoná.
Namakany zvuk a to je asi tak vsetko. Niesom nejaky velky fanusik thrashu, ale kvalitu si vypocujem. Anthrax ma nepresvedcili ani na jednom albume co som pocul. Vokal je iny oproti konkurencii, ale pre mna velmi rusivy. Keby som chcel hardrock, vypocujem si nieco ine. Ale vlastne ani radsej nie.
Trashová paráda..
no po tolkom teatri s nahravanim a vydavanim som toho moc necakal, ale chalani ma prijemne prekvapili... hitovica strieda hitovicu, zvuk luxusny, belladonna splieta kvalitne melodie... thrash metal, ktory ma zmysel...
Tak tohle je slušný po všech stránkách. Rify, melodie, nápady, zvuk. V kombinaci s tímhle zpěvem se to v mých uších stává nejlepším albem Anthrax. Jen tak dál.
je to pecka, hitovka jak se píše přímo v článku...to album je super,nečekal jsem a jsem rád...nemůžu jinak
Teda na prvý posluch som bol trochu sklamaný (som zástancom éry Belladonna a čakal som väčší návrat ku koreňom) ale potom ma to už chytilo... Nebyť zbytočnej Hymn 2 bolo by to za 8,5
uz som si myslel ze na Anthrax seriem, ale tato doska ma celkom potesila, taka hiťárna :)
1. Worship (Intro) - perfektné intro 2. Earth On Hell - zbytočný song 3. The Devil You Know - má hitový potenciál, výborný nosný riff 4. Fight ´Em´Til You Can´t - samo-vykrádačský riff, v pohode song až na rýchlo opočúvateľný refrén, 5. I´m Alive - výrazný hit, kde citeľne chýba hlas Johna Busha 6. Hymn 1 - vkusná vsuvka 7. In The End - prepracovaná skladba, vrchol albumu, ale opäť to chce hlasivky J. Busha 8. The Giant - dobrý song 9. Hymn 2 - zbytocnosť 10. Judas Priest - úplná vata, legenda Judas Priest si zaslúži iný song 11. Crawl - skvelé, tu sa predviedol Belladona 12. The Constant - dobrý song, 13. Revolution Screams - výborný záver plusy - našťastie sa nejedná o žiadne retro a Anthrax pokračujú vo vývoji. výborný zvuk, obal, album roku 2011 mínusy - Belladona (aj keď sa snaží, nehodí sa mi do súčasného Anthrax-u),
Ak by sa jednalo o EP s prvymi 6-7 songami je to metalova nahravka roka. Budem sa opakovat, ale v tejto dobe je na moje usi hodinovy thrashovy riffing viac ako mozem zniest.
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.