OPETH - The Last Will And Testament
Ja mám pocit, že Švédi sa vrátili až niekam k "Deliverance" a skutočne som nečakal, že ma to bude baviť až takto. Prvé vypočutia prinášajú zvedavosť a radosť; rastie to!
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Já sem zcela spokojen. Naposled sem slyšel album Tara a taktéž. Nová fošna je skvělá. Havraní skřehotání, výborné bicí, svižné tempo, kytara jede od noty k notě a nestagnuje na pár rifech, super. Klasika která vyloženě potěší. Nečekal sem to, ale spokojenost na všech frontách. Půl bodu dolů za slabší zvuk-ale jen trošičku.
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Po minulém geniálním albu jsem čekal úpadek, ale opak je pravdou. Místo toho přišla podobně skvělá muzika, která je zpestřená o další prvky. Takže výsledek je, že máme furt supr album a aby to nebylo stejný, tak jsou přidány další elementy který přidávají na rozmanitosti alba. Ještě sice potřebuju víc oposlouchat, ale už teď vím že nepříjdu nazmar. Jediný co se dá vytknout je opravdu krátká stopáž, která se rovná EP. Je pravda že skladby jsou si honě podobne a při dleší stopáži by si člověk připadal že poslouchá furt to stejný, ale při pozornějším poslechu najdeme každou skladbu opravdu pořádně promyšlenou a propracovanou. Jelikož bubeník je zaroveň i hlavní vokálista, čekla jsem na BA 2011 spíše chaotickou muziku. Kdyby zvukaři první dvě skladby nezprznili, tak celej set od ABSU byl naprosto dech beroucí a rozhodně patří mezi to nejlepší a originální co BM scéna dovoluje. Smozdřejmě bavit se v téhle souvislosni jen o BM není možné, protože ABSU zasahují do thrash a myslímsi že i do progresiního metalu.
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Ja mám pocit, že Švédi sa vrátili až niekam k "Deliverance" a skutočne som nečakal, že ma to bude baviť až takto. Prvé vypočutia prinášajú zvedavosť a radosť; rastie to!
Aktuální EP ukazuje dvě tváře současně. Zprvu klasický symfonický patos, pak ovšem skladby „200 Years“ a „Live The Tale“, které se bez sborových refrénů obejdou, a hned je to o třídu lepší. Tudy vede cesta z tvůrčí smyčky a bezradnosti posledních alb.
Je to úplne posledný album THE CURE? Dôstojnejší odchod si neviem predstaviť. Spočiatku nenápadný album si ma postupne omotal melancholickou atmosférou. Hustý oblak hmly, z ktorej sa mi nechce hľadať cestu von. ,,Disintegration" pre toto desaťročie.
Návrat niekam k "Ghost Reveries" so zvukom posledných albumov. Stávka na istotu, ktorá však za vrcholmi tvorby zaostáva. Navyše, mňa osobne rozprávač pri sústredenejšom posluchu tohto koncepčného albumu irituje.
V jisté BDM RPG hře vytváříte ultimátní postavu a její charakteristiky definujete následovně: Násilí: 100%, Technické skills: 100%, Skladatelská inteligence: 100%, Šarm: 100%, Oddanost 100%, Laskavost: 0%. Do kolonky "Jméno" pak vyplníte: DEFEATED SANITY.
Už poněkolikáté zní otázka stejně: Zničil Einar Solberg další desku jinak velice talentované kapely? Odpověď zní: Zase to zvládl. Jeho hlasový projev je jak chilli. Koření. Měl by se používat citem. Když se tam toho najebe hodně, nedá se to žrát.
Hele, Blake Judd ještě žije. Enfant terrible (ale současně i schopný skladatel) US blacku je (znovu) zpět a tentokráte doručuje tradičněji pojatou kolekci. Šlape mu to dobře, tělo už má sice životem zhuntované, mysl však zůstává stále čerstvá.