OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Povodne za 7,5 ale bodik naviac za paradnu cover Flash of the blade
Trochu dost sterilní rozlučka..přibylo experimentálních pasáží,které ale nevyzní a navíc Fabiuv zpěv začíná jít slušně do kytek..slabé
Už keď som počul trailer na youtube som tušil, že to bude zlé. Do rúk sa mi dostal celý album a moje tušenie sa potvrdilo. Hodil by sa skôr názov "From Chaos To Chaos". Neviem, či sa snažili byť za každú cenu "progresívni" ale mňa tento ich hudobný prístup dokonale otrávil. Niektoré skladby som musel vypnúť v polovici lebo ma rozbolela hlava. Napríklad skladba Ghosts Of Forgotten Worlds sa dobre rozbehne, ale zničoho nič ju kapela zabrzdí, Fabio začne vzdychať a celé to ide do prdele. Dve skladby sú však mimoriadne vydarené. Titulná pieseň je pecka par excellence s jedným z najlepších refrénov aké kapela vo svojej bohatej histórii ponúkla a výborne sa podarila aj I Belong To The Stars. Album je inak strašne preplácané, chaotické a pre mňa ako poslucháča mimoriadne vyčerpávajúce. V porovnaní s predchodcami velmi nepodarené album. Ale je mi to vcelku jedno, tých cca 130 songov z minulosti mi bohate stačí.
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Špička!
-bez slovního hodnocení-
V jejich diskografii tohle album patří k těm lepším deskám. Ne že by bylo celé nadprůměrné, ale obsahuje několik hodně dobrých věcí (zbytek je bohužel hrozná nuda). A těch pár dobrých věcí: From Chaos To Eternity, Aeons Of Raging Darkness (jedna z nejlepších věcí Rhapsody se skvělýma vokálama), I Belong To The Stars.
-bez slovního hodnocení-
Dobrá práce.
Zrejme najgitarovejsi a najsolovejsi album tejto sympatickej kapelky, ktora sice uz nema svoju najlepsiu formu, no stale patri medzi spicku symfonickeho power metalu - teda svojho zanru ktory aj tvorili. Album Rhapsody ako zaverecna coda urcena hlavne svojim fanusikom. No ak ste nedajboze na tuto kapelku este nenarazili a chcete ju spoznat, zacat s tymto albumom neodporucam, siahnite radsej medzi prve styri cd.
-bez slovního hodnocení-
tlieskam, tlieskam, vynikajuca vec, absolutna extratrieda... ja ich proste zeriem, talianov rozsafnych... :-))
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.