THE CURE - Songs Of A Lost World
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
-bez slovního hodnocení-
Já jsem ve finále spokojený:o). Atmošku to má strhující.
neviete zohnat film k tomuto soundtracku?
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Masterpiece...
Pro mě jakožto milovníka Opeth a Porcupine Tree velké zklamání.
" STORM CORROSION robí presný opak a, ako sme už povedali, nenadbieha vopred jasnými šablónami ani štruktúrou piesní, pretože sprostredkúva bez preháňania filmový zážitok." - taku hudbu mam rad :)
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
originálne, zaujímavé....... zatiaľ za
Ljudet Innan..
Jakožto milovník Opeth mám velice rád všechna alba, které Wilson produkoval a čekal jsem asi něco jiného. Čekal jsem dávku hudby to znamená přelévání harmonií, sem tam nějaké ujeté šílenosti - rozhodně né metal! Bohužel se nestalo, zní to jako ambientní soundtrack k nějaké hře, či filmu. Jednoduše zklamání, že dva hudební mozky takové kapacity udělali tohle. Škoda.
Je to dost nudne a dat to na jeden posluch da zabrat hoci to ma len 47 minut.....neviem kde sa stala chyba......treba mat nato fakt naladu
paradna paradna paradna vec :) temne a prudko naladotvorne
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.