OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Co si budeme povídat, S. B. Cohen se toho prostě nebojí. Nemá problém vystrčit na vás v průběhu filmu chlupatý péro, hodit do placu pár nadávek, udělat si srandu nejen z Ameriky a k tomu všemu ještě přihodí pár perverzností ve spojení se známýma osobnostma. Tohle je prostě jeho styl, kterej mu sedí a kterej dělá dobře. Možná to neví všichni, ale aspoň to o něm tuší. Výborně se Cohen (alias Aladeen) naváží do různých politických situací a především závěrečnej proslov o demokracii je tak vtipnej a zároveň neskutečně pravdivej, že si člověk jen pokýve hlavou.
-bez slovního hodnocení-
paradna komedia, som sa teda nasmial... a pritom ide o nadmieru inteligentny humor zabaleny do blaznivej frasky... bod hore za genialnu scenku v helikoptere - este teraz sa na tom supujem ("najn ileven, idz d best!")...:-))))
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Maximus Aladeen madafakaaa !!! :)))
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Dobré,ale oproti Boratovi "slabšie"...;)
-bez slovního hodnocení-
Cohen sice pořád umí natočit film, který svým pojetím vyčnívá z řady, ale čím víc dusí aspekt reality, tím je jeho produkce méně účinná. Diktátor měl potenciál stál se revoluční komedií, skutečně brutální satirou, která nafackuje celému západnímu světu a vysměje se jeho hře na demokracii. A závěrečný projev i něco podobného připomínal, jenže v zápětí sklouzne do trapného patosu a kýžený efekt se okamžitě vytrácí. Stejně je to s celým filmem (respektive sledem křečovitě poslepovaných skečů). Všechno se tváří hrozně radikálně a provokativně, ale v jádru jde o typicky americkou, zábavně udělanou, ale vcelku lacinou a předvídatelnou komedii, jejíž radikalismu věřím asi tak stejně jako Aladeenovu plnovousu. Takový lepší Kameňák.
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.