OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
kreator mám rád , album enemy of god taky, moc... ale bojovat proti nějaky hudbě tvořením účtů a dáváním jedniček je trošku debilní ne??? to je fakt děs..
Zdenos neměli mi zablokovat původní účet,protože jsem ohodnotil Sabaton jak jsem ohodnotil .. tak jsem je po vytvoření novýho zhodnotil znova .. tak jak si podle mě zaslouží,jsem zvedavej jestli to zas někdo neunese a zablokuje mě
-bez slovního hodnocení-
Po vydání jsem to žral, ale hodně rychle se mi to oposlouchalo. Občas si pustím jen Lifetime of war, Killing ground a Poltava, jinak je to absolutní nuda, podtržená měkkým zvukem kytar a sterilní produkcí.
Album Carolus Rex ma úprimne nadchlo. Je trochu iné ako predošlé diela, ale ja osobne snahu o originalitu kvitujem. Musím oceniť veľké množstvo pekných chorálov a zborov, taktiež sa tu nachádza niekoľko chytlavých víťazoslavných melódií a album je razom veľmi pompézne, až mám pocit či to chalani s tou pozitívnou energiou, ktorá sa valí na poslucháča trochu neprehnali. Každopádne úvodná pecka Lion From The North je bezpochyby jednou z najlepších vecí od Sabaton a svojou agresivitou mi asi najviac evokuje koncerty Epicy. Sú tu aj tradičné veci ako song 1648 - ten mi pripomína pieseň Talvisota vďaka odsekávanému refrénu. Epické kusy ako Lifetime Of War, či Carolean´s Prayer predstavujú novú tvár Sabaton naopak piesne Killing Ground a Poltava sú klasické sypačky. Na škodu je, že spevavá Gott mit uns by si zaslúžila väčší priestor a záverečná Ruina Imperii trochu viac doladiť. Vyzdvihnúť musím aj pekné sóla a predposlednú Long Live The King, ktorá má dokonale vtieravý heroický refrén. Som len rád, že album mám originál jednak vďaka poučným textom, ale aj kvôli krásnemu bookletu.
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Docela to jde, oproti takové Coat slušné.
Mě toto album od Sabaton zatím zaujalo nejvíce, čím víc ho poslouchám, tím víc se mi líbí.
Po předchozím vcelku slabém albu (na poměry Sabaton), přichází šok jako prase. Sabaton přicházejí se svým absolutně nejlepším albem. Od intra Dominium Maris Baltici, až po Ruina Imperi se nám dostává bombastického a melodického nářezu made in Sabaton. Toho jsme se dočkali už dříve, ale toto je první album, které drží pohromadě jedenáct naprosto vynikajících skladeb. Pánové se opravdu překonali a podle mě vydali své Opus Magnum, se kterým se budou porovnávat všechna budoucí alba. Je to také určitě tím, že se na albu točí kolem vlády Karla Gustava XII. a Gustava II. Konečně plnohodnotné a smysluplné koncepční album. Paráda a koncertní zastávka turné Carolus Rex ve Zlíně monumentálnost a jedinečnost tohoto alba potvrdila.
Výpravné a koncepční album Tentokrát s pro mě lepším výsledkem,než Art of War,neutrpěla chytlavost(Lion From North) a kapela přidala pár nápaditých melodií(1648) a chorálů(Ruina Imperii) I přes zmíněné klady,začínají vykazovat určitý syndrom vyhoření nápadů, a takové posuvání se nikam.Epická složka v podání Sabaton není prostě příliš uvěřitelná... Sabaton nejsou překvapiví a už ani ne osobití,jako na prvních počinech,ale i to co zbylo, v tomhle případě pořád stačí..Coat of Arms ale svoji naivitou a přímočarostí bavila víc
Mne teda nevadil ani Coat of Arms, tentokrat este lepsie.
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.