OPETH - The Last Will And Testament
Ja mám pocit, že Švédi sa vrátili až niekam k "Deliverance" a skutočne som nečakal, že ma to bude baviť až takto. Prvé vypočutia prinášajú zvedavosť a radosť; rastie to!
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Je tu niekoľko vynikajúcich skladieb (Native Blood, True American Hate, balada), ale aj pár nevýrazných songov, ale celkove som viac než spokojný.
Opět velice příjemné a naživo taky parádní, nemůžu si pomoct, líbí se mi to. Krom toho, po koncertě jsem se náhodou stavil na místě, které je spjaté se vznikem české tvrdé hudby, na Rohanském ostrově, nedaleko bývalého vjezdu do areálu betonárky, kde se odehrála kultovníí scéna filmu Probuzení (1959), kde Jana Brejchová tančila v noci na vrakovišti za drsných zvuků kytary a kolem jezdily vlaky z Těšnova. Na tom místě je dneska podobnej binec, jen to rameno Vltavy chybí, stejně tak železniční trať. Otevřel jsem si tam pixlu, do sluchátek pustil tohle album a pocit, že jsem tohle ještě před chvílí slyšel živě od jedné z nejsympatyčtějších a nejpohodovějších kapel na světě se nedá popsat...
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Pro mě jedno z nejméně výrazných alb v historii Testament. Přesto rozhodně lepší než 99% veškeré thrashové produkce ostatních kapel. Jediný komu se to v roce 2012 povedlo lépe, je Kreator. A také se jim velmi vydařil klip ke skladbě Native Blood (mimořádna sypačka).
Asi takto som si to predstavoval...
jj, tohle já můžu!!
Jsou zde debuty o tom, že nové album Kreatoru je kandidát na album roku. Mě teda osobně o hodně více zaujal nový Testament.
časem ještě zraje :) výborná nahrávka
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Po netrpělivém očekávání novinky přišlo lehké zklamání.
-bez slovního hodnocení-
Ja mám pocit, že Švédi sa vrátili až niekam k "Deliverance" a skutočne som nečakal, že ma to bude baviť až takto. Prvé vypočutia prinášajú zvedavosť a radosť; rastie to!
Aktuální EP ukazuje dvě tváře současně. Zprvu klasický symfonický patos, pak ovšem skladby „200 Years“ a „Live The Tale“, které se bez sborových refrénů obejdou, a hned je to o třídu lepší. Tudy vede cesta z tvůrčí smyčky a bezradnosti posledních alb.
Je to úplne posledný album THE CURE? Dôstojnejší odchod si neviem predstaviť. Spočiatku nenápadný album si ma postupne omotal melancholickou atmosférou. Hustý oblak hmly, z ktorej sa mi nechce hľadať cestu von. ,,Disintegration" pre toto desaťročie.
Návrat niekam k "Ghost Reveries" so zvukom posledných albumov. Stávka na istotu, ktorá však za vrcholmi tvorby zaostáva. Navyše, mňa osobne rozprávač pri sústredenejšom posluchu tohto koncepčného albumu irituje.
V jisté BDM RPG hře vytváříte ultimátní postavu a její charakteristiky definujete následovně: Násilí: 100%, Technické skills: 100%, Skladatelská inteligence: 100%, Šarm: 100%, Oddanost 100%, Laskavost: 0%. Do kolonky "Jméno" pak vyplníte: DEFEATED SANITY.
Už poněkolikáté zní otázka stejně: Zničil Einar Solberg další desku jinak velice talentované kapely? Odpověď zní: Zase to zvládl. Jeho hlasový projev je jak chilli. Koření. Měl by se používat citem. Když se tam toho najebe hodně, nedá se to žrát.
Hele, Blake Judd ještě žije. Enfant terrible (ale současně i schopný skladatel) US blacku je (znovu) zpět a tentokráte doručuje tradičněji pojatou kolekci. Šlape mu to dobře, tělo už má sice životem zhuntované, mysl však zůstává stále čerstvá.