OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
-bez slovního hodnocení-
rozjizdi sa to vcelku slubne, ale potom to padne na cumak...
-bez slovního hodnocení-
Debutove album som pocuval dost dlho ale odvtedy som ich prestal sledovat. Unsung heroes mi vsak zarezal a hlavne by som vydvihol zaverecnu 17 minutovku Passion Proof Power ktora je proste genialna!
Tak tu abolutne nechapem tak nizke hodnotenia. Mne sa to pocuva velmi dobre aj po xx vypocutiach. Spokojnost!!!
Minulé album se mi zamlouvalo hodně, tohle mě celkem zklamalo
Na pomery Ensiferum sa jedná o strašne pomalé album. V zásade by to nevadilo, ak by svojou hudbou mali čo ponúknuť fanúšikovi ich tvorby. Ja som pri počúvaní jednotlivých skladieb márne zaháňal nudu. Predošlé album "From Afar" bolo po kompozičnej, zvukovej a aranžérskej stránke omnoho lepšie spracované. U Ensiferum som zvyknutý na silné refrény, bezchybný growling, chytlavé klávesové melódie a zabijácke gitarové sóla. Nič z toho album "Unsung Heroes" neponúka. Darmo má krásny obal keď hudobný obsah je nudný jak slovenská Corgoň liga.
Nuda. X krat prevarena hudba, vokaly, texty...
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
nuda
Miloučké, nekonfliktní agro. Od alba Iron první věc, která si na nic nehraje a dobře se poslouchá.
Výborné - jako skoro vždy. Minimum vaty a většina písní je parádních.
Jeste porad se to da poslouchat, ale byvala to pro me jedna z nej kapel
Pre mňa sklamanie. Začiatok znie celkom sľubne (in my sword trust, titulka, burning leaves), ale potom tu je väčšinou samá vata a tá 17 minútová skladba je snáď za trest, pretože toľko rozťahanej nudy v jednom songu som snáď ešte nepočul.
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.