THE CURE - Songs Of A Lost World
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
7,5/10? Já mám snad vlčí mlhu..Nehodlám kritizovat,to za mě udělá tvorba dymytry takže snad jenom ke žvástum co tu píše David.Hovna typu"kritizování je to co jde českému národu nejlépe ze všech" mě vždycky pobaví.Jak to víš?žil jsi někde jinde abys mohl tohle tvrzení něčím podložit?Já ano a můžu ti říct že je to všude stejný,konkrétně v Německu možná i horší.Tyhle zakomlexovaný "čecháčkovský"žvásty o tom jak jsme v tom i onom nejhorší,navíc od někoho kdo se pravděpodobně nedostal dál než na Slovensko jsou naprosto irelevantní.Takže ano Dymytry mě nabaví ale to neznamená že se k nim nemůzu vyjádřit kor když je tu recka.Nebo bys rád jenom pozitivní hodnocení?
-bez slovního hodnocení-
Jejda. Rozumbradové a hudební ekvilibristé se opět projevily. Nevím, co Vám všem na Dymytry tak vadí. Všichni si pořád stěžujeme, jak se v českém éteru nemůže prosadit tvrdá tuzemský hudba. A když se najednou taková kapela objeví, tak na ni všichni ti hudební pisálci začnou nadávat a zvracet. Ale kritizovat a hanit je to, co jde našemu českému národu nejlépe ze všech. V tom jsme prostě nejlepší na světě. Když vás Dymytry nebaví, tak je prostě neposlouchejte, ale nechte je žít. Taky poslouchám jiný druh hudby ( hlavně Thrash a Death), ale to neznamená, že si nedokážu poslechnout i album jako je Neonarcis. Trochu nadhledu a ohleduplnosti, vy jedni mistři světa v kritizování.
da se zde hodnotit zapornymi cisly? neda v tom pripade - jezisikriste...
-bez slovního hodnocení-
...tak s takýmito výtvormi sa snaží metalopolis upozorniť na domácu scénu...je to zlé,odporné,absolútne mimo,nepočúvatelné a smrdí to tým,že majú na propagáciu takéhoto hnusu...
bída, nuda, na předchozí ,,neser''' se tato placka vůbec nesere
Celé špatně, důvodů bych mohl vypsat tisíc. Dvojka za instrumentální skill.
No....skoro by na to chvilkama mohli trsat i na diskotéce.
-bez slovního hodnocení-
Jednou jsem se to slyšel. Nekamenujte mě, ale tomuhle dám s klidným svědomím nejnižší možnou známku - podobné věci se příčí bytostně. Nejodpornější je asi to, jak true se to celé tváří.
... bod za zvuk..půl bodu ze soucitu..ale z h*vna se prostě ten bič neuplete..takoví méně chytlaví Kabát,kteří si hrajou na to jak jsou "core" a tvrdí,když si vezmou masky a na nohy New Rocky....
U Dymytry začínám mít jeden problém - nebezpečně se to blíží Kabátům. Hudba je hodně dobrá (o zvuku ani nemluvím), masky, image atd., všechno v pohodě, ale ten zpěv s textama prostě začíná zavánět kabátovským nádechem. Za 1. to nesedí k tomu stylu, jakým se prezentujou a za 2. to fakt vypadá, jakoby Kabáti přidali gain u kytar a tempo a dali si masky. Nic takovýho dalšiho tady už nepotřebujeme...
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.