THE CURE - Songs Of A Lost World
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
-bez slovního hodnocení-
Vyborny Sinister death metal
-bez slovního hodnocení-
Nádhera!!
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Kvalitný materiál
-bez slovního hodnocení-
výborné album, ale z nové tvorby upřenostnuji album: The silent howling
Hate je pro mě stále jejich nej, ale novinka vykazuje vysokou kvalitu !!!
Slušná práce.
-bez slovního hodnocení-
Bez nadsázky není snad jediný týden od poloviny devadesátých let, kdy bych si alespoň jednou nepustil minimálně jedno album z trojlístku "Diabolical Summoning", "Cross The Styx" či "Hate". Tyhle desky jsou pro mne totálním kultem death metalu a tak tomu už bezesporu zůstane. Novinkou, přes její název The Carnage Ending, to pro mne nekončí, ale spíš opět začíná a pakliže budou tito Holanďané (Aad) opět zvedat laťku kvality k výškám let devadesátých, což se zde nyní a právě děje, budu opět netrpělivě vyhlížet další a další záseky! SINISTER jsou pro mne zpět v skvělé formě a přejme jim, ať se sestava konečně ustálí a to nejlépe tak, jak je na této desce. Adept na death album roku. Opět ta "zkáza" z 90tých let, ale s novějším a masivním zvukem. Sinister jsou spolu s několika málo jmény jako Vader, Krabathor, Lost Soul, Vomitory,... největším DM kultem v Evropě. Ale dost vynášení do nebes (pekla), slov není potřeba, deska tak činí sama...
-bez slovního hodnocení-
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.