IOTUNN - Kinship
Strhující rozsáhlé kompozice, které buď zcela pohltí, nebo unudí. Já se hlásím k první možnosti. Je to jako snové divadlo severského death metalu. Za mě je to zatím rozhodně jedna z nejzajímavějších desek letošního roku.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Ako je možné, že som to ešte nehodnotil ? Každopádne výborné koncepčné dielko.
V sa mi rozhodne pacila viac ale o sklamani nemoze byt ani rec. Zboznujem Open wide the flood gates.....
Skvělé album, ale mám ten pocit, že poněkud nedosahuje kvalit svých předchůdců. Ač jde o koncepční materiál, nezdá se mi, že album až tak pevně drželo pohromadě (porovnám-li např. s "The Light" nebo "Beware Of Darkness"). Je poněkud "rozpísničkované"...Hlavní problém ovšem bude délka. Snaha zaplnit dva nosiče se mi nezdá až tak šťastná. V obecném měřítku špičková deska, v měřítku SPOCK'S BEARD trochu slabší, proto volím číselný kompromis...
Vynikající album, které se poslouchá v některých pasážích se zatajeným dechem. Po několika desítkách poslechů je to stále cesta poznání. Opět Neal dokazuje, že pro něj není nic nemožné. Škoda, že S.B. opustil. I když následující Feel Euphoria je velmi svěžím vánkem změn do tvorby nových S.B. bez Neala.
Strhující rozsáhlé kompozice, které buď zcela pohltí, nebo unudí. Já se hlásím k první možnosti. Je to jako snové divadlo severského death metalu. Za mě je to zatím rozhodně jedna z nejzajímavějších desek letošního roku.
Singl „Winter Storm Vigilantes“ je povedená záležitost, která byla slibnou návnadou na nové album. Velká očekávání byla nakonec zbytečná. S trochou dobré vůle se na albu najdou dvě další slušné skladby, jinak je to stále ten samý a nenápaditý kolovrátek.
Místy tak trochu těžkopádný death metal, který ale sází jak na zajímavé technicky neotřelé provedení, tak na dusivě temnou atmosféru. Pekelný vokál navíc dodává na dramatičnosti. U mě to celkem funguje.
Instrumentální postrocková klasika, která příliš nerozvlní stojaté stylové vody, ale má tu správnou jemnou atmosféru a i díky drobným přesahům například do progrockové či jakoby cinematic sféry nenudí. A to u současného post rocku není málo.
Zajímavý vánek z neočekávaného směru se objevil u power/progmetalových DGM, Italové nabrali směr do progrockového pravěku a v kombinaci s jejich powermetalovou energií je z toho neuvěřitelně svěží výsledek. A vůbec to nezní jako hloupé retro. Bravo.
Pětačtyřicet minut čirého utrpení. Denverská black/death metalová zrůda si zachovala až nesportovní tlak a k tomu nám ještě pořádně zčernala. Pokud se rozhodnete spočítat pasáže, kdy vám BLACK CURSE dají prostor se nadechnout, dojdete k číslu nula. Bravo.
Ze zatuchlé jeskyně vylezla trojice neotesaných Švédů a jala se kázat okrajový, primitivními instinkty řízený OSDM. Individua oděná v zástěrách z kůže ulovených zvířat třímají v pazourách prvotní nástroje a promlouvají k nám nechutným vepřovým jazykem.