OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Parta výborných muzikantů a hrají to od srdce, takže na ně musím mít náladu:) Kazatelské, pozitivní, humanistické, empatické, patetické, hezké.....Jsou to pořád oni a to je dobře.
tahle deska celkem bavila :)
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
starsi desky sem neslysel, ale tohne se mi hodne libi
-bez slovního hodnocení-
Melodické a zároveň vyvážené-celkom ma to baví po viacnásobnom vypočutí
Konecne dobry album a ten mlady bujak je vyborne vystihnuty
nema to chybu, velice ma bavi tento album
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Príjemné prekvapenie roka.. oproti minulému albumu veľmi veľký skok dopredu v kvalite.. zo začiatku trochu nudné, ale postupom času sa dostáva čoraz viac pod kožu.. čo sa týka melodických/komerčnejších vecí, tak tento rok je to zatiaľ veľmi dobre - potešili aj Sevendust, Soilwok a aj nový Stone Sour
Tak zufalo neautenticke a nepovodne, ze snad aj nova kategoria by mohla vzniknut. Plus tie nasilu nasrobovane refreny.
Já bych s tou chválou spíše šetřil. Jakože deska se neposlouchá špatně. Zvuk je lepší než minule, kapela přitvrdila a přítomnost Jesseho dodává albu na atraktivitě. Třeba jako nenáročná poslechovka do auta to poslouží výborně. Ale každopádně to je šileně provařený metálek s milionkrát provařenými postupy a sázkou na jistotu až to bije do uší. Pocit deja vu číhá na každé minutě stopáže. Použití některých omletých riffů či vyhrávek mi přijde až legrační. Rovněž některé refrény jsou zase uvařené jakoby z ničeho a jsou skladbě spíš na obtíž. Ovšem i tak se to dá s lehkou zálibou poslouchat, jak už jsem říkal. Zklamání to určitě není, protože více odvahy a svěžích nápadů se od kapely dneska asi těžko dalo čekat.
Awesome !!! nemozem sa dockat koncertu v lete !
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.