THE CURE - Songs Of A Lost World
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Som rád za túto kapelu.Parádna muzika !
Velmi dobrá deska, ale nikoliv vynikající. Několik naprosto famózních písní (Secular Haze, Ghuleh, Year Zero, Monstrance Clock), ale také dost výplně (Idolatrine, Per Aspera As inferi).
chytlave satanisticke vynikajuce
Opakovaný vtip už není vtipem a zde se stal dokonce sračkou.
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
S recenziou nemôžem plne súhlasiť, na deviatku by to bolo najskôr v nejakom paralelnom univerze. Rovnako ale musím haniť tu prítomných "kritikov", čo Ghost strhávajú pod čiernu zem. Tento album je recesia ako vyšitá a kto ho berie vážne, mal by sa dať vyšetriť, nepochopenie irónie môže patriť medzi prvé symptómy neurodegeneratívnej choroby. Počúva sa to príjemne a neurazí (ak teda nie ste veriaci kresťan) a to je hlavné. Skladba "Year Zero" dokonca figurovala v mojom osobnom rebríčku najhrávanejšich piesní pomerne dlho. O nejakej hudobnej, či textovej hĺbke nemôže byť reč, ale oproti zástupom zameniteľných punkových, či heavy metalových kapiel dneška majú Ghost jednoznačne navrch. Pri práci, či relaxe je to to pravé orechové.
no konecne som sa dokopal a pustil som si tento zazrak... no a poviem vam, takato homoteka sa len tak hocikde nevidi... pozerstvo a imidz na prvom mieste tolerujem, pokial je hudba dobra, ale toto je tak neskonale stupidne poskladane, nudne zahrate a priteplene odspievane (a to nemam nic proti bezvajecnym spevakom, Kiskeho a Matosa zeriem totalne), az sa normalne hanbim sam pred sebou, ze som to este nevypol... a to odusevnene vyspevovanie o guliach vyslednemu dojmu rozhodne nepridava... :-))
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
krasna letna pohodicka.
..je to blbost, no a co? Dokonale dotazena do posledniho detailu. Gulee!
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.