OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Konečně pořádný návrat největší ikony tvrdé hudby. Naprostá fantazie. Měl jsem obavy z toho, co Sabbati na novém albu předvedou ( i když jsem se ohromně těšil), ale to co se na mě vyvalilo z CD, mě dostalo. Dostalo se nám nejlepšího alba BS od roku 1975 ( Sabbati s Diem , nebo Martinem nejsou Sabbati). Už se těším až se mi objednané CD dostane domů, bedlivě ho očekávám.
reunion jako řemen! není co dodat, 11/10 a favorit na desku roku
skoda prvej polovice albumu, ktora mi pride strasne utahana. Od druhej polovice pecka. V konecnom vysledku teda spokojnost.
polboda dole za to hranie na istotu :)
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Z počátku mě to moc neoslovilo. Nic to se mnou nedělalo i když jsem tomu dával opakovanou šanci, takový líný album nebo jsem ho líně poslouchal nebo co .... jenže pak TO přišlo .... chci ho mít
V roce 1980 takováhle muzika měla smysl, v roce 2013 trochu ten smysl nechápu.Jinak muzika je standartní BS po roce 1980.....Nic objevného,místy dobré,místy neskutečná nuda... PS:Pro mě je takovýhle "reunion" naprosto zbytečný ,i když chápu,že svoje místo určitě najde.Když už jednou legendární kapela odejde na odpočinek,tak tam má sakryš zůstat,to vážně potřebujou v jejich věku tolik prachy a ještě ukazovat,že udrží nástroje a něco na ně zahrají???Nedůstojné... Edit 26.6 :Snižuji hodnocení,je to čím dál větší rozplizlá nuda..
Sabbath maju vo svojej diskografií omnoho kvalitnejšie kusky...Z prvotneho zaujmu o reunion som tak vytriezvel pomerne rychlo, zatial je to za 7... PS: tie trinastky velkym kapelam nejak nejdu, najprv Megadeth...
skladby mi ( kromě úvodní ) znějí, jak z kterékoliv sólovky Ozzyho posledního desetiletí, tzn. že ani průser ani zázrak
3 dny po vydání zde máme další rychlokvaškovou recenzi od nekritického Rudiho, achjo. O třídu horší než The Devil You Know a o dvě třídy horší než Fused.
no neviem, je to riadne retro. Ale asi moja chyba, ze som cakal nieco aktualnejsie _____ 3 dni neskor, hej je to moja chyba, nemal som cakat vobec nic
Mňam
-bez slovního hodnocení-
Skutečně jak za starých časů ...
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.