OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
-bez slovního hodnocení-
Podle mého druhé nejlepší album, které U.D.O. vydal(i).
Poprosim redakciu nech si opravi chybu v hodnoteni uzivatelmi. Nemoze byt na prvom mieste album, ktory hodnotilo len 10-20 ludi. Prve priecky si musia albumy "vybojovat" aj adekvatny poctom pouzivatelov. Ku kazdemu albumu staci pridat 10 hodnoteni od nezivych pouzivatelov (botov) so strednym hodnotenim (5). Tento sposob pouziva aj CSFD. Preto davam "kompenzacnu" jednicku, ktoru po oprave chyby mozete vymazat :o) Dakujem.
-bez slovního hodnocení-
Konečně. U.D.O. vydávají po velmi dlouhé době ( od alba Man and Machine) neskutečně dobré a našlapané album. Vůbec nevadí dlouhá stopáž a vražedný počet skladeb. Album drží neskutečně dobře pohromadě a dá se skvěle přelouskat hned na první poslech. Navíc mordy jako Metal Machine,A Cry Of Nation nebo titulní Steelhammer ( můj osobní favorit) útočí na první signální. Dostává se nám nejlepšího alba U.D.O.vi party od alba Man and Machine a asi nejlepší album vzešlé z roku 2013. Neskutečně se těším na únorový koncert ve Zlíně ( to bude parádní začátek dovolené=)).
Mazák UDO mně mile překvapil, nové kytarové duo kapelu pěkně nakoplo, posledních pár alb mě už moc nebavilo, tohle ano!
kompletny heavy metalovy album s poriadnym drajvom, ktoremu nie je mozne takmer nic vytknut... ziadny dovod kazit vysoke hodnotenia kolegovcov... Udo je skratka borec...
Výborné klasicky metalové album, vyrobené v jediné kvalitě, které je tato organizace schopna, totiž v té prvotřídní. Nemá cenu ani psát, že to opět dokázali, nemá cenu dokazovat, co všichni dobře víme - Udo je ředitel metalu.
-bez slovního hodnocení-
Bezchybné, parádně našlapané album. A souhlas s Rumcajsem-album Danton je super metal.
Výborná fošna a energie je tu na rozdávání. Udo je mazák a umí!
-bez slovního hodnocení-
Pro mě teda překvapení jak prase. Zhruba deset let deskám UDO nemůžu přijít na chuť a najednou taková pecka! Příklon k Accept je zřejmý, tato deska je acceptovatější než Stalingrad. A než některé pozdější věci domovské kapely Uda Dirkschneidera. P.S. Pro fajnšmekry doporučuji původní kapelu páně Udova bratra Petera s názvem Danton. neskutečná smršť!
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.