THE CURE - Songs Of A Lost World
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
-bez slovního hodnocení-
Velmi příjemné a poctivé powermetalové album.
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
První tři skladby jakoby navazovaly na podprůměrné předchozí album. Pak přijde zlom v podobě skladby Rozsudek, trochu změna stylu, která pokračuje i na dalších skladbách. Další geniální skladby, které budou určitě patřit k těm nejdůležitějším jsou Malá a ztracená, Tisíckrát a epický Svatý grál. Vybočení z mantinelů žánru v některých písních prospělo, dále bych vyzdvihl super zvuk a mix.
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Bomba. Posledné dni to točím stále. Excelentný hlas, excelentné melódie. Ako starší fanúšik si živo pamätám aj éru s Brichtom, ale táto "znovuzrodená" tvár mi u nich sedí ďaleko viac. Neskutočná hitovka - 101. v řadě.
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
nejlepsi deska od dob metalmorfozy, s dymytry a debustrolem bycho toto vůbec nesrovnaval, dymytry jsou cirkus a debustrol je brutalitou uplně někde jinde :)
Je to dobré, ale kurva !!!!!!!!! MÁLO BRUTÁLNÍ. Skoro jako pop trash metal.
-bez slovního hodnocení-
Nové album ARAKAINu mě neskonale baví. I když budu mít vždycky jako nejzásadnější éru a desky s Alešem, musím říct že Arakain od příchodu Honzy Toužimského jsou pořád tou českou metalovou jedničkou, která má před ostatními kapelami z tuzemska náskok několika světelných mil. Skvělý a energický Power/Thrash, který rozmetá jakoukoilv konkurenci ( která tu stejně není, možná Dymytry a Debustrol). Naše metalová jednička se vyšvihla a po předchozím ( a skvělém Homo Sapiens..?) opět potvrdila své kvality.
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.