OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Tak a je to tu zase. Do tretice sa Hammerfall nepodarilo zložiť jedno normálne heavy metalové a pritom počúvatelné album, ktoré by nenudilo. Je až neuveritelné, že kapela, ktorá kedysi nemala najmenší problém dostať na album 10 hitov je v takom skladatelskom kŕči. Po skvelom albume Treshold to ide s Hammerfall dole vodou. Ešte také No Sacrifice... malo niečo do seba, na Infected sa kapele podarilo zložiť niekolko výnimočných kompozícií, ale čo povedať o (R)evolution? Slabé, bezduché a vybrakované album. Len sem tam dáva kapela zaspomínať na staré zlaté časy (Hector´s Hymn, Bushido, Origins), ale ani tieto tri pecky album nezachránia. Na opačnej strane stojí totiž plejáda zbytočných songov na čele s baladou Winter Is Coming. Oscar, naozaj si potrebuješ takto kaziť reputáciu? Alebo si piesne ako Live Life Loud, Ex Inferis, či Wildfire zaradil na album len preto, že fanúšikovia ti to zožerú? Miestami to dokonca vyzerá, že HF nie vykrádajú, ale parodujú samých seba. Už sa ani nečudujem bubeníkovi, že opustil kapelu. Myslím, že za éry Stefana Elmgrena by toto nevzniklo..Skladby, ktoré som nezmienil sú len mierne nad priemer. A obrovskú chuť hrať ako to prezentuje kapela z toho rozhodne necítim.
no, prvy song sa este ako tak da aj napriek nehoraznej davke klise, ale potom nastupuje kompozicna sed najhrubsieho zrna... niektore pasaze uz ani vtipne nie su (napr. refren Origins, cisty hnoj)... co z toho, ze zvuk je perfektny a aj Joacimovi to spieva obstojne, ked skladatelska uroven nedosahuje prvy stupen pomocnej skoly...
noo, dobre
.....asi uz starnem ale toto album na mňa posobi veľmi kladne. Vlastne ho pocuvam vkuse uz asi 2,tyzden a nenudi.......HF su klasika!
-bez slovního hodnocení-
Celkem některé písničky ujdou,nemám naposlouchané vše od nich páč by to pro mně byla ztráta času a nevím proč jsou tak populární tak nemohu hodnotit případně jak moc se na novince opakují.
pure heavy metal!
Hammerfall plays Manowar
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Docela jo :)
Hammerfall po předchozím ( asi nevydařeném) experimentu vydávají album, kterým sázejí na jistotu. Prostě standartní album klasických Hammerfall. Ale alba z devadesátých let se už bohužel nevrátí.
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.