THE CURE - Songs Of A Lost World
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
-bez slovního hodnocení-
skvely zaciatok vybornej kapely...
celkem slusny
-bez slovního hodnocení-
Skvelé spojenie melodického metalu so skočným stredovekým folkom. A za tie roztancované husličky rád pridám o polbodíku naviac.
Tohle živelné album se mi dostalo vcelku pod kůži, a to hlavně songy jako Dweller Of Rhymes, White Willow (ta nejvíc), Skywords a Seasonspeech. Přestože jsem měl u Oakenshield pocit, že poslouchám staré Chroming Rose, tak se jedná o mimořádně příjemnou hudbu vhodnou jako kulisa nejen k práci. Záporem je jistá míra oposlouchatelnosti.
Mě se první album Italských folkařů líbý moc.Příjemný folk/power metal který se pěkne poslouchá a do toho občasný řev kytaristy prostě nemá chybu.
prijemna muzicka.
Na debut to podle me neni spatne...
Slušná veselá muzika... Ale tím v recenzi zmíněným srovnáním s BG jste mě předem naladili na "kritickou" notu... :-) Takže normálně bych hodnotil ještě asi o půl bodu výš...
Tohle je jeste docela slabota, i kdyz par momentu je moc peknych (Skywards). Nasledujici alba mne sedla vic.
a jejda, omluvam toto je omyl........v zivote som to nepocul......sakra neviem co dam.......dam co mari, to tak priblizne vychadza na priemer aj od ostatnych (15.11.2005) tak som si to uz vypocul...preboha to je des...tan spev...blek
Proč musi Darmoor všechno kritizovat?! :) Náhodou je to moc hezký
Good..
Genialní mix paganmetalové dravosti a elfí líbeznosti
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.