MÚR - Múr
Pětice mladíků, co na obalu alba vypadá jako chlapecká kapela z devadesátek, vybublala z islandského podzemí s pozoruhodně vyspělým materiálem. „Múr“ se pohybuje někde na pomezí progresivního metalu, doomu a post-metalu. Výborné album.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
-bez slovního hodnocení-
Skoda tej "pizza lasky"; keby si to autor odpustil, bolo by hodnotenie vyssie.
Geniální film, ve kterém je hudba podstatným článkem. Ale mnohem podstatnější je pozorovat vztah žáka a profesora, který touží po dokonalosti svých studentů. Přiznám se, že když jsem viděl film poprvé, tak jsem solidně pěnil. Každopádně herecké výkony jsou na té naprosto nejvyšší úrovni. Dokonalost!
Náser, sociopatie, touha po dokonalosti v hudbě. Naprosto chápu:), nádherná muzika. Dokonalej biják. Pizza scéna? Dobře ji pak poslal do prdele, dokreslující:)
paradna jazda, J.K.Simmons totalne valcuje... po cely cas som bol ako tiez hudobnik (okrem ineho aj bicie:) zdravo nervozny, uplne ma to pohltilo... bodik dole za "pizza romanik", to bolo fakt ze doooost zle... inak sto bodov!!!
Výborný film s excelentným J.K. Simmonsom a skvele bubnujúcim Milesom Tellerom. Veľmi výživné pozeranie!
-bez slovního hodnocení-
vyborne..a to nie som bubenik!
-bez slovního hodnocení-
davno som si tak pri filme nepodupaval do rytmu a nervozne si neobhryzal nehty. Ten film je uz teraz klasika.
ako bubeník som si zmlsol :D paráda
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Tohle je psychedelická bestie, která je mnohem dusnější než cokoliv z minulosti. A jde vám po krku. Pomalu, ale pevně a vytrvale. Aneb opravdu šťavnatá porce halucinogenního, technického a lehce bizarního disso death metalu.
Je to vskutku těžký poslech. Přesně takový, jaký u takto pojaté nahrávky má být. Zvuk se opravdu povedl. Je těžký, má tlak a výrazně se podílí na faktu, že vám deska nedá nic zadarmo. Pakliže jí dáte šanci, odměna v podobě jedinečné žánrovky se dostaví.
Jen málokdy tak dokonale jméno kapely přiléhá jak na styl, tak na zvuk. Amák vyrobil naprosto tučný bažinatý sound, který skvěle funguje s hudbou i vokálem rozkročeným mezi skřehotavou black metalovou polohu a čistý zpěv trochu evokující například Načevu.
Ja mám pocit, že Švédi sa vrátili až niekam k "Deliverance" a skutočne som nečakal, že ma to bude baviť až takto. Prvé vypočutia prinášajú zvedavosť a radosť; rastie to!
Aktuální EP ukazuje dvě tváře současně. Zprvu klasický symfonický patos, pak ovšem skladby „200 Years“ a „Live The Tale“, které se bez sborových refrénů obejdou, a hned je to o třídu lepší. Tudy vede cesta z tvůrčí smyčky a bezradnosti posledních alb.
Je to úplne posledný album THE CURE? Dôstojnejší odchod si neviem predstaviť. Spočiatku nenápadný album si ma postupne omotal melancholickou atmosférou. Hustý oblak hmly, z ktorej sa mi nechce hľadať cestu von. ,,Disintegration" pre toto desaťročie.