OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Druhý "Temple..." už nebude, ale toto je svojím (a iným) spôsobom skoro rovnako strhujúce.
-bez slovního hodnocení-
vyborny album ale mam pocit ze jeho mladsi brat serenity in fire je lepsi. Ale to mu neubera nic na kvalite
Nejlepší album "nových" Kataklysm - aspoň pro mě.
-bez slovního hodnocení-
skvela, vyvazena deska.
-bez slovního hodnocení-
Souhlas...nelepší deska kataklysm a zaroven vrcholek melodického deathu...Maurizio rulzzz !
ještě lepší, než Serenity.. bezvadné bezvadné bezvadné, u skladeb jako where the enemy sleeps nebo face the face of war se svíjím v křečích čisté rozkoše.. tohle album je jednoznačně nejlepší od Kataklysm
Obal a název alba přesně vystihuje hudební náplň tohoto CD. Brutální palby se střídají s pomalejšími, temnějšími, ale stále ničivými pasážemi. Sohlasim s tim, že střídání dvou poloh hlasu je zpestřující a mě taky naprosto vyhovuje. Taky sem četl názor o stagnaci death metalu, ale právě Kataklysm zrovna neharjou nějakej průměrnej death. Ten jejich je plný nápadů, extrémů a hlavně se jen tak neoposlouchá. Tahle fošna se dá poslouchat furt dokola. Ultrarychlý brutální vypalovačky se střídaj s melodickými pasážemi, a navíc úplně nenásilně, takže to nezní nijak rušivě. Starý Kataklysm se mi taky líbily, ale jejich nová tvorba je ještě daleko lepší. Jejich vývoj jde podle mě správnym směrem. Jen tak dál! Pro mě je Shadows and Dust jedno z nejlepších deathových alb!!!
Musím souhlasit s damienem, stejný pocit o oposlouchatelnosti jsem měl v prvních dnech také ale nestalo se tak. Je to doslova nabušeno emocemi a výborný zvuk také udělá své. Rozhodně bych řekl nepřestávat v kombinaci hlubokého Growlingu a vyššího ječáku, to si myslím, že je veliké plus tohoto díla!
Po prvním poslechu se mi zdálo, že se to rychle oposlouchá, ale opak je pravdou. Do stříbrného kotouče vpálili takové emoce, až z toho jde hlava na procházku. Bomba !!!
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.