NAILS - Every Bridge Burning
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, talk a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
-bez slovního hodnocení-
Kto by to bol niekedy povedal, že "najslabší" článok z Big four sa časom stane jej leadrom...
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Mám radosť z tohoto albumu ,a ešte väčšiu z ich koncertu v Bratislave . Už raz mali prísť a nič z toho nebolo , o to viac si ich cením , že sa nám nevyhli širokým oblúkom ako všetky bandy v poslednom období ...
Nebavi, bavi, nebavi - takyto priebeh to ma za tri mesiace posluchov. Melodie, gitary fajn, opotreboval sa mi Belladonov vokal. Neprekvapivy verdikt, kedze Anthrax mi k srdcu nikdy neprirastol.
no zas taky zazrak to nie je... tento rok ma zanrovo zatial viac bavilil novi Metal Church, o Megadeth ani nehovorim... taka povinna jazda, pekne uhladene, miestami zbytocne ponatahovane... ten minuly bol zabavnejsi...
olezlé
Uznanlivé kývanie hlavou a ruka hore. Už dlhšiu dobu som nepočul tak výborný klasický metalový album od tradičnej kapely. Anthrax hrali veľmi slušne už na Worship Music, toto je ešte o level lepšie. Po všetkých stránkach je to zvládnutá robota, v pozitívnom zmysle ma zaskočila aj temnejšia atmosféra. Množstvo skvelých a chytľavých vypaľovačiek, hutný a agresívny sound... Chlapi jednoducho mali čo povedať, sú v skvelej forme a je z toho hodina perfektnej muziky. Zatiaľ to najlepšie z roku 2016.
-bez slovního hodnocení-
Já vlastně ani nevím, proč si novinky kapel typu Anthrax, Slayer, Megadeth atd. vždycky poslechnu. Pro mě průměrná deska stejně jako předchozí čtyři. Měl jsem je hodně rád v období Persistence Of Time, bavila mě kompilace Attack Of The Killer B's a zbožňoval jsem jejich nejlepší desku Sound Of White Noise, ale po ní už tam není žádná "přidaná hodnota". Můj problém, no...
baví ozaj baví...
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, talk a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Další alternativa pro příznivce BORKNAGAR je tato parta z Rocky Mountain. Sice nic převratného, ale jízda je to patřičně ostrá i melodická, plná hezkých momentů a přesvědčivé instrumentace. I střídání growlingu a čistého vokálu je namixováno s přehledem.
Páni muzikanti, hoďte tam něco svižného a veselého, kytary ať závodí s klávesami. Dobré, to je ono. Trochu kýčovité jak ti Taliáni STAMINA. A kdo je ten starý pěvec v novém čepci? Ale, nebyl on u ROYAL HUNT? Dobře jste to skloubili, radost poslechnout.
V pátek nás čeká masivní exploze v podobě novinky německých kanonýrů, to se cítím oprávněn tvrdit už na základě luxusního čtyřpísňového EP, které obsahuje ten nejlepší melodický black / death s hnilobným pachem obinadel a lidského masa. Fans do haptáku!
A jsou zpět. Po dekádě odmlky. Opět rozjuchaní, lehce infantilní, ale hlavně maximálně kreativní a hraví. Deska, u které se prostě nejde nepohupovat do rytmu. Je v tom nezbedná nakažlivost.
Řecký instrumentální postrock, jenž koketuje s blackgazem, ambientem i cinematickou hudbou, který se nebojí ani klávesových ploch a piana. Fascinující vizuál skvěle odráží znepokojivost a melancholičnost jejich hudby.
Další španělský příspěvek do už nyní bohaté nadílky výborných doom metalových nahrávek letošního roku. „Espectres“ je klasický, dřevní a čistý doom, přesto stále velmi emotivní a prodchnutý krásně ponurou atmosférou.