THE CURE - Songs Of A Lost World
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
-bez slovního hodnocení-
100% Blajz Bajlyj
nič nepokazil.
Najlepší Blaze. Tým je povedané vsetko
Tak Blazeho mam veľmi rad už roky rokuce. Normálny chlapík s ktorým sa da fajne pokecat ( pred koncertom pre par rokmi tuším v PP) nehra sa na hviezdu , skromný slusnak. Pred vypocutim novinky som mal trošku strach že co to bude-veľa ľudí reptalo obslabom zvuku......mne sa zdal ovela horsi na Kingovi. Takže zvuk úplne pohoda neriesim. Po hudobnej stránke po minulom trošku slabšom albume velky skok vpred. Kopec melodii a hitov /Solar wings, titulka, Indipendence, Calling you home či Dark energy 256, Human...../ podarený cistokrvny heavy metalový album. Blazemu boje srdce pre heavy metal. Dakujeeeem!!! P.S. .....a opäť nádherný tuším 28 stranovy booklet. Parada
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Blejze baštím od ranýho mládí, ale tohle mi teda zase tak dobrý nepříjde. Minulou desku zabila produkce, ale nápady tam pořád byly - tohle je takový tuctový metálek, na který obvykle moc zvědavý nejsem. Navíc opět nedobře nazvučený. Za pár silných momentů zejm. v druhé půlce ale aspoň takhle...
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Tož je to opravdu dobré. Navíc příjemně minimalistické.
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.