OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Slabota!!! Až na "Fuel For Hatred" a ještě pár okamžiků, je to neuvěřitelná nuda.
-bez slovního hodnocení-
Pro mě jedna z nejlepších desek za poslední roky.
With Ravenous Hunger, Fuel for Hatred, Suffering the Tyrants, Repined Bastard Nation
Volcano je přesně ten typ alba, které se točí okolo jedné jediné skladby. V tomto případě se to kolem ní přímo netočí, ale pomalu (a chvílemi otravně) to k ní spěje, neboť je až na samém závěru.
Satrikon nemá slabé album. Respekt!
Podla mna je veľmi veľmi veľmi veľmi a neodpustim si ani to dalsie veľmi zli. Je to uplna ****. ach
Toto užneni ono. Ale taky to ještě jde.
-bez slovního hodnocení-
Toto není zas tak dobré album. takové tupé pě příjde. no což to se stane
-bez slovního hodnocení-
Geniálny štich. Taký rokec po rebelskej divočine? Takmer som to nezvládol dopočúvať najprv. S odstupom času: proste geniálny štich. Fuel for Hatred, Possessed a Repined Bastard Nation sú veľmo zábavné songy. Keď ich počujem mám chuť na pivko.
Rebel Extravaganza mě prostě bavila (a pořád baví) víc, ale přesto je to pořádná porce kvalitní hudby...
Satyr a Frost robia výbornú hudbu! Naozaj originálna dvojka! Rebel extravaganza je však lepší.
-bez slovního hodnocení-
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.