THE CURE - Songs Of A Lost World
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Nie som a nikdy som nebol veľký fanda týchto bradatých Vikingov, novšiu tvorbu po "Twilight of the Thunder God" ani nepoznám, ale musím uznať, že na "Versus the World" sa im ten ich melodický hevík s medvedím growlingom Johana Hegga podarilo uvariť najlepšie v už celkom dlhej diskografii. Kvantá pekných gitarových melódií, vydarený zvukový obal, zaručené koncertné tutovky Death in Fire, Where Silent Gods Stand Guard, Thousand Years of Oppression (moja naj z tohto CD), atmosféra tohto dielka, to všetko robí z počúvania "Versus the World" raz za čas veľmi príjemný poslucháčsky zážitok. Spolu s debutom jednoznačný vrchol tvorby Amon Amarth.
Klasický Amon Amarth ( tedy lehčí nadprůměr). Nikdy jsem moc nepochopil, proč vždy měli a mají takový úspěch ( i když jim ho přeju, protože si ho za snahu zaslouží). Podle mě je jejich hudba pořád na jedno brdo, stejné riffy, stejné bicí, pořád stejně nudný vokál. Nic moc zajímavého na poslech. I když Death In Fire na začátek je velmi slušivá.
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Myslím, že je to jeden z ich lepších albumov.
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
dost možná nej AA
Recenzent vystihol dostatočne to, čo si aj ja o tomto albume myslím.... Okrem parádneho zvuku a niekoľkých skvelých nápadov na ňom nie je nič, čo by ma nútilo siahať po ňom častejšie ako raz ročne.... Skutočne nechápem v čom spočíva úspešnosť Amon Amarth...
Vybrona muzika. Naprostý souhlas s Finrodem. Ještě bych dodal, že mám takový pocit, že pokud album nepřináší nové kytarové vyhrávky, bubeníkovi orgie a "novej saund" je album predem u zdejsich recenzentu odstrceno. Toto album ma neuveritelny feeling, atmosferu, ktera vtahne a nepusti. To umi opravdu jen malo kapel. Díky za Amon Amarth!
Rozhodne jedno z nej alb, ktery Amon Amarth vydali. Sice death neposloucham, ale ta placka vubec neni spatna
-bez slovního hodnocení-
Podľa mňa najlepšie album od AA. Skvelá atmosféra, piesne sú navzájom pevne zomknuté a vytvárajú úžasný bojový val. V kapele sa pri tejto fošni zjavne niečo zlomilo a výsledok je počuť.
Po dvou slabších předchozích počinech je toto album opravdu hodné vikingských válečníků. Skvěle vyvážené album, kterému chybí k dokonalosti jen krok. Naprosto úžasný výkon bubeníka Fredrika Anderssona. Jen na vysvětlenou pro mírně zabedněného recenzenta Reapera: Amon Amarth mají úspěch díky neskutečné hloubce jejich hudby a duši, jež v ní dřímá. Tím se odlišují od kapel, které sice použijí všemožné techniky, alba propracují do puntíku, ale něco tomu chybí.
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.